Klonování
Klonování je proces, při kterém z části jednoho jedince vzniká nový (další) jedinec. Oba dva jedinci se poté označují jako klony, kteří mají stejnou genetickou informaci. Klonování je ve světě velmi rozšířeným tématem, které má mnoho zastánců, ale také odpůrců. Co si o tomto tématu myslíte vy? Podělte se s námi o váš názor. Diskutovat můžete pod článkem.
Lidé a věda - klonování na zakázku?
Klonování zvířat už dnes není žádné tabu. V Americe se tvoří pořadníky na klonování domácích mazlíčků, především psů. Po smrti psa majiteli za nemalý poplatek ze vzorku DNA vědci vytvoří jeho věrnou kopii, jestli nebude mít skryté genetické vady, jasné není. Tento byznys je v zámoří u bohatých lidí velmi oblíbený, jsou schopni za lepší místo v pořadníku zaplatit i stovky tisíc dolarů.
Pro zajímavost - kolik stojí klon?
Jedna firma zabývající se klonováním zvířat nabídla několik míst v pořadníku v internetové aukci. Cena jednoho místa se může vyšplhat až na půl milionu dolarů. Tento fakt dokazuje, že se klonování v lidském životě stává zcela běžnou věcí…
Klonování versus potravinářský průmysl - dali byste si klon k obědu?
Velkou otázkou je, zda a jak využít klonování v potravinářském průmyslu. O tomto tématu se na vědeckém poli debatuje živěji než kdy jindy. Americká organizace CFA však proti využívání klonování v potravinářství bojuje všemi prostředky a připojilo se k ní i 20 největších amerických potravinářských firem.
Proces klonování ještě zdaleka nedosáhl dokonalosti, o čemž svědčil i pokus s naklonovanou ovečkou Dolly. Ta trpěla bolestmi kloubů a zemřela ještě před dosažením dospělosti. A co vy? Umíte si představit, že si k obědu dáváte klon?
První pokusy klonování na zvířatech
- 1997 - ovce Dolly
- 2003 - klisna (Prometea)
- 2005 - kůň Pieraz (světový šampión ve vytvalostním běhu 1994 a 1996) -> klon: hřebec Pieraz-Cryozootech-Stallion
- 2005 - pes
Austrálie povolila klonování lidských embryí
Australská vláda začala vydávat první licence ke klonování lidských embryí. 7200 lidských vajíček, které mají k dispozici, budou využívat výhradně k výzkumným účelům. Hlavním cílem je získávání kmenových buněk a využít je k léčení závažných chorob. Aby se zabránilo zneužití těchto pokusů, bude výzkum neustále pod přísnou kontrolou.
Lidé a země - další zajímavé články
Třídění odpadu
Smog – zabiják v šedém plášti
Globální oteplování – jaké následky hrozí?
Velký bariérový útes v ohrožení
Pokryje naši zemi poušť?
Ekomóda – návrat k přírodě
Diskuze