Rentgen – historie
Na možnost užít rentgenové záření v medicíně poprvé upozornil Wilhelm Röentgen a to již roku 1895. Od té doby se rentgenové záření začalo využívat k vyšetřování pacientů. Dnes je možné použít celou řadu modifikací základního RTG zobrazení.
Rentgen – jak pracuje rentgenový přístroj
Rentgenové záření je elektromagnetické vlnění, jehož vlnová délka je velmi krátká. Toto záření se vytváří ve speciální lampě nazývané rentgenka, která je součástí rentgenového přístroje. RTG záření je schopné proniknout živou hmotou a při průchodu pacientem se zeslabuje úměrně tloušťce a hustotě prozařované hmoty. Výsledkem rentgenového vyšetření je pak RTG obraz.
Rentgen – kdy se provádí vyšetření
Rentgenové vyšetření se provádí buď klasicky nebo s kontrastem. Klasické RTG vyšetření zobrazuje jen požadované oblasti, bez jakékoliv předchozí přípravy pacienta. Tato metoda rentgenového vyšetření se používá nejčastěji v ortopedii, chirurgii a interních oborech (při úrazech, snímkování plic či bolestech břicha - víte jak na vystouplé bříško?). Rentgenové vyšetření s kontrastem se používá ke zviditelnění struktur, jež by se na klasickém rentgenovém snímku nezobrazily. Používá se pro ozřejmení průběhu dutých orgánů a cév (trápí vás vysoký krevní tlak neboli hypertenze?)
Rentgen – přípravy před vyšetřením
U klasického rentgenového vyšetření není nutná žádná příprava. V případě, že se chystáte na rentgenové vyšetření s kontrastní látkou, lékař vás upozorní, co máte před vyšetřením dělat. Každý postup se liší v závislosti na vyšetřované oblasti. Pravidlem bývá, že je nutné být nalačno. Ale jinak si dopřávejte snídani, je ku prospěchu zdraví a navíc snadněji zhubnete...
Diskuze