Stres
Určité napětí je vždy přítomno a náš organismus by ani dlouho nevydržel v prostředí bez určitého zatížení, jak dokázaly některé výzkumy.Záleží však na intenzitě a častosti stresových podnětů. Jsou hranice, kdy stres náš organismus již nadmíru zatěžuje. Poměrně jednoduchou cestou, jak uklidnit své rozbouřené nitro, je pořídit si inteligentní plastelínu - více zde.
Stupně stresové zátěže
Pokud jsou stresové podněty slabé, mohou působit dokonce zdravou tonizaci organismu a zvyšovat jeho odolnost a výkonnost. V každodenních situacích proto není záměrem vyloučit stres úplně, musíme snažit o rozumné ovládnutí stresové zátěže a řízení stresu. Proto při snižování stresu musíme mít vždy na paměti, že se musí jednat pouze o optimální a nikdy o maximální řešení.Pokud je podnět - stresor středně silný, udržuje se fáze rezistence (odolnosti) organismu i po dlouhou dobu.
Při velmi silném stresoru dojde dříve nebo později k zhroucení vyrovnávací fáze a nastává vyčerpání organismu.
Fáze vyčerpání může ovšem nastat i ve fázi tzv. poplachové při velmi silném stresoru.
Určit hladinu, kolik stresu ve skutečnosti potřebujeme a jaké zatížení ještě zvládneme, je složité a odborníci to mohou zkoumat ještě řadu let.
Různé vnímání stresových situací
V počátcích působení stresu pociťuje i řada lidí toto napětí jako radostně prožívanou situaci, která vede k výzvě. Výjimkou jsou případy, kdy realistický pohled na veškeré nahromaděné problémy berou již člověku sílu a odvahu k hledání problémů a ten realitu popírá, utíká nebo přechází v nepřiměřenou agresi.Vlivem působení moderní společnosti se vyvinuly odvozené techniky reakcí na stres:
- Projekce nám např. pomůže se schovat za objektivní podmínky.
- Identifikaci využíváme při schovávání se za autoritu.
- Racionalizací hledáme rozumné vysvětlení neúspěchu.
- Dalšími jsou - trestání sebe sama, únik do izolace, regrese, fixace, potlačení či popření problému, ale také negativismus či pokus o sebevraždu.
Sebediagnostika stresu
Základem, který již může samotnou situaci řešit, je rozpoznání reality.Je potřeba si odpovědět na otázky:
- Které faktory vám přinášejí nadbytečnou zátěž?
- Jaké situace a prostředí vás do stresu nejčastěji dostávají?
- Čím si sám způsobujete dodatečnou zátěž?
- Kdo z vašeho okolí vytváří stresové situace a negativně na vás působí?
A jak poznat, že je to zrovna stres, co vás trápí?
Typickými příznaky stresové situace jsou:- zrychlený tep
- prudké bušení srdce
- nadměrné pocení
- sucho v ústech
- chvění a třes celého těla
- hněv a výbuchy agresivity
- pocit bezmoci a beznaděje
- úzkosti
Jak nám stres ubližuje?
Dlouhodobé působení stresu se často projeví:- únavou
- bolestmi hlavy
- špatným soustředěním
- agresivitou
- zažívacími potížemi
- nechutenstvím nebo naopak přejídáním
- sexuálními problémy až abstinencí
- deprese
- poruchy menstruace
- kožní problémy
- záněty tlustého střeva
Diskuze