Advent - předzvěst vánočních svátků
Advent je období přípravy na Vánoce a pochází z latinského slova adventus, což znamená „příchod” (příchod Ježíše Krista). Advent začíná čtyři neděle před prvním svátkem vánočním. Ačkoliv je dnes vnímán především jako čas horečných nákupů, jeho skutečným, duchovním smyslem je očekávání druhého příchodu Krista. Po celé období adventu by se mělo jíst střídmě, jde o dobu postní. Symbolem adventu je adventní věnec.
Mikuláš – 6. 12.
Mikuláš byl mladý biskup, přítel dětí, mučedník i pomocník v nouzi. Byl významným a výjimečným světcem a jeho působení se slaví dodnes. Protože zemřel 6. prosince (rok mezi 345 a 351 - není dosud přesně znám), právě v předvečer tohoto dne navštěvuje děti muž s bílým vousem a obdarovává je nejčastěji sladkostmi nebo naopak kárá za jejich chování po celý rok.
Štědrý den – 24. 12.
Štědrý den je bezpochyby nejoblíbenějším vánočním svátkem. Končí jím období adventu (a půstu) a pro věřící začíná oslava Narození Páně. V tento den je dodržována řada tradic, mezi nejznámější určitě patří zlaté prasátko nebo krájení jablka. Večer se celá rodina sejde u štědrovečerní večeře, tedy u tradiční hrachové polévky a kapra s bramborovým salátem. Poté se všichni přesunou k vánočnímu stromečku a rozbalují dárky.
Boží hod vánoční -25. 12. / 1. svátek vánoční
Boží hod vánoční neboli svátek Narození Páně je prvním vánočním svátkem. Lidé v tento den hojně navštěvují kostely, nejvíce večer na půlnoční mši. U oběda se za slavnostně prostřeným stolem schází celá rodina. Naučte se správnému stolování - více v článku. Součástí takového oběda je obvykle pečená husa se zelím a knedlíky. Stejně jako na svátek sv. Štěpána je zakázáno pracovat. V některých zemích si lidé dárky nedávají o Štědrém večeru, ale až ráno na Boží hod vánoční. Dárky se rozdávají na památku daru, který lidstvo dostalo od Boha v podobě Syna božího.
Sv. Štěpán -26. 12. / 2. svátek vánoční
Den sv. Štěpána je druhým svátkem vánočním. Sv. Štěpán byl kazatel hlásající, že Kristus byl Mesiášem předpovězeným proroky. Za tyto výroky byl ukamenován. V našich zemích je den sv. Štěpána spojen především s koledou. Na sv. Štěpána chodili koledníci s velkou zlatou hvězdou a zpívali speciální štěpánskou koledu: „Koleda, koleda, Štěpáne”. Podle tradice by se v tento den měly navštěvovat rodiny, vyměňovat si dárky a přát mnoho úspěchů a zdaru. Vánoční koledování končí na den Tří králů, který je posledním vánočním dnem.
Silvestr – 31. 12.
Sv. Silvestr byl kněz, který přežil pronásledování křesťanů a stal se papežem. Jeho svátek začal být spojován s oslavami až v 16. století, kdy byl v křesťanských zemích zaveden gregoriánský kalendář a počátek nového roku stanoven na 1. ledna. Lidé děkovali za vše dobré v minulém roce a modlili se za dobrý rok další. V 19. století, kdy společnost s rozvojem vědy a techniky postupně bohatla, začaly být bohaté i silvestrovské oslavy. Půlnoční přípitek, kdy nesmí chybět správně vychlazené šampaňské, se jako zvyk ustálil až koncem 19. století.
Nový rok – 1. 1.
První leden byl jako den nového roku považován až od 17. století. Předtím začínal nový rok prvním březnem. Na Nový rok se scházely celé rodiny u vepřového a čočkové nebo krupicové polévky, které měly údajně po celý rok zajistit přísun peněz. Nesměl se podávat zajíc či drůbež, aby štěstí neuteklo nebo neulétlo. Dosud uznávanou tradicí je zákaz nepříjemných prací, podle přísloví: „Jak na Nový rok, tak po celý rok”. Před Novým rokem si přátelé a známí posílají novoročenky s přáním všeho dobrého v nadcházejícím roce.
Tři králové - 6. 1. - vánoční svátky zase za rok
Tři králové byli mudrci považováni za první, kteří se přišli poklonit narozenému Ježíši. Děti převlečené za Tři krále v tento den chodí od domu k domu, zpívají koledy a na dveře či rám okna píší křídou zkratku K + M + B, což je zkratka jmen Tří králů (Kašpar, Melichar a Baltazar). Zkratka má domu přinést štěstí. Za svou koledu a přání všeho dobrého dostávají děti sladkou odměnu. Svátkem Tří králů končí cyklus vánočních svátků a odstrojuje se vánoční stromeček.
Diskuze