1, 2 nebo 3 děti…?

Patříte k těm, kteří si svou touhu po dítěti splnili jedináčkem a tvrdí, že jedno dítě jim bohatě stačí? Jedináček má samozřejmě své výhody – můžete se mu dostatečně věnovat, většinou mu můžete poskytnout dostatečnou péči jak emociální, tak i materiální.

Být jedináčkem s sebou však nese i rizika - na jednu stranu je odkázán sám na sebe, což vede k větší samostatnosti, na druhé straně k němu mají rodiče často až nezdravě ochranitelský vztah a dítě se stává středobodem jejich života, okolo něhož se vše točí.

Neobstojí argument, že si jedináček „nemá s kým hrát“. Společnost vrstevníků najde na dětském hřišti, ve školce a později ve škole a koneckonců kamarády si může zvát i domů.

Pro většinu populace představují ideální rodinu rodiče a dvě děti. Někdy však mají rodiče pocit, že si další dítě z finančních důvodů nemůžou dovolit, ale pravdou je, že naopak využijí výbavičku, hračky a další věci po starším dítěti. Větším problémem bývá pro rozrůstající se rodinu nedostatek místa – asi každý si bude rozmýšlet přivést na svět třetího, popř. čtvrtého potomka, pokud obývá malý třípokojový byt. Tady už je na místě radikálnější řešení v podobě nového bydlení.

Spíš než kolik dětí se nabízí otázka – za jak dlouho další dítě? Ne vždy má žena chuť po prvním těhotenství znovu otěhotnět, vzpomínka na ranní nevolnosti a nelehký porod spolehlivě utlumí chuť na další dítě. Mnohé maminky zohledňují svou kariéru a pak se nabízí otázka, zda je lepší pořídit si dvě děti těsně po sobě a zůstat na mateřské dovolené v kuse např. 4-6 let, nebo zvolit mezi dětmi větší časový rozestup.

Větší věkový rozdíl mezi sourozenci má své výhody – starší sourozenec pohlídá mladšího, je „rozumnější“, nebere miminko jako vetřelce. Na druhou stranu se ale nedá spolehnout, že se děti „zabaví“ při společné hře, jak je tomu u sourozenců s minimálním věkovým rozdílem. Speciálním příkladem je situace, kdy je mezi dětmi rozdíl prakticky celé generace, např. 15 a více let.

V takovém případě vychováváme vlastně dva jedináčky, což má své výhody – každé z dětí si více „užijeme“, ale i nevýhody – těžko asi vytáhneme 15 let starý kočárek a další miminkovskou výbavu, která už bude docela „out“, a musíme počítat s tím, že sourozenecký vztah bude zkomplikovaný věkovým odstupem.

K druhému /popř. třetímu/ dítěti se matka často odhodlá v okamžiku, kdy vstoupí do svazku s novým partnerem. Je logické, že nový svazek chtějí oba partneři zpečetit i narozením vlastního dítěte, a tak do rodiny přibývá další sourozenec. Také komplikovaná profesní situace /např. nečekaná výpověď z práce/ může být impulsem k tomu, že se žena rozhodne realizovat ve své mateřské roli.