Astrologie a její kořeny Kořeny astrologie leží ve starověkém Egyptě a Mezopotámii. V počátcích byla astrologie součástí astronomie.
Astrologie ve Starém Řecku Staří Řekové se výzkumem nebeských těles zabývali opravdu intenzivně. Člověk byl ve Starém Řecku považován za mikrokosmos (zmenšený obraz vesmíru). Zákony platící pro vesmír, platily i pro člověka.
Astrologie ve Starověkém Římě Starověký Řím přejal zájem o astrologii spolu s řeckou filozofií. Astrologie dosáhla velkého rozmachu i v arabském světě a pronikla až do Španělska.
Astrologie a renesance Renesanční svět si astrologie velmi vážil. Astrologie byla vyučována na univerzitách a postupně se začaly sjednocovat informace z rozdílných pramenů. Astrologie v renesančním období začala ovlivňovat ostatní vědní obory.
Novověk a astrologie V novověku byla brána astrologie jako „šarlatánská věda”. Novověk uznával jako vědu jen astronomii, astrologie byla mimo oficiální vědy.
Astrologie v 20. století Po první světové válce začínal vzrůstat zájem o hermetimus a astrologii. Žák Sigmunda Freuda, C.C. Jung, se zajímal o astrologii a doporučoval ji psychiatrům a psychologům k serióznímu studiu.