Fetišismus je erotické zaměření na určitý druh předmětů či na jisté části těla. Nejčastějšími fetišemi je spodní prádlo, silonky a dámské boty, ale mohou jimi být i plenky, latex, igelit ap. Mezi nejznámějšími fetiše - části těla - patří velká ňadra a nohy.
Někteří fetišisté uspokojují svou vášeň tajně. Pozorují a líbají své fetiše a sami se přitom ukájejí. Jiní mohou spát se svou partnerkou jen pokud má během pohlavního styku na sobě jejich sexuální fetiše nebo jsou tyto předměty alespoň v jejich zorném poli. Existují však také fetišisté, kteří sexuálního partnera nepotřebují, nahrazuje jim ho totiž vytvoření vlastní sbírky vytoužených předmětů.
Sexuologové vidí příčinu fetišismu v příliš častých mastrubačních fantaziích spojených s určitým objektem. Ty mohou vést až závislosti na něm. Někteří psychoanalytikové zase vidí ve fetišismu nezvládnutí tzv. kastračního komplexu. K tomu dochází, jestliže se chlapec dívá na ženský genitál jako na kastrovaný a má strach, že bude také kastrován. Pokud není tento strach překonán, může dojít k fetišismu. Sexuální energie se přesune ze člověka jen na určité symboly.
Fetišismus - pouze mužská záležitost?Přestože jsou fetišisté převážně muži, ženy nejsou žádnou vyjímkou. Jakmile začnou dámyu partnerů obdivovat například husté vlnité vlasy, zařazují se mezi fetišistky vlasové. Pokud naopak milují muže plešaté a vyznávají holou lebku jako znak sexuální zdatnosti a pohlavní výkonnosti, jedná se také o případ fetišismu.
Je fetišismus nebezpečný?
Pokud svým jednáním fetišista nikoho nepoškozuje, pokládá se fetišismus za psychosexuální poruchu a je přiřazen ke stejné kategorii jako je např. exhibicionismus. Nevede-li fetišismus ke zhoršení sexuálních nebo sociálních vztahů, nevyžaduje žádné léčení.
Fetišismus však může být tak silný a nutkavý, že se stane určující silou v životě postiženého. "Střevíčkový fetišista" pak může pracovat např. jako prodavač obuvi, přestože má předpoklady pro kvalifikovanější činnost.