Muzikoterapie je léčebnou metodou, která se pokouší pomocí hudby příznivě ovlivnit psychický i fyzický stav člověka. Léčebný proces ovlivňuje muzikoterapie buď pasivně - posloucháním hudby, tak aktivně - hrou na hudební nástroje.
Za zakladatele moderní muzikoterapie je pokládán Emile Jaquese Daleroze.
Je dokázáno, že muzikální podněty urychlují látkovou výměnu, svalstvo je vlivem hudby lépe aktivováno. U pacientů psychicky postižených se zlepšuje proces sebeuvědomování.
Léčivé účinky hudby umožňují její použití u chorob jako doplňkové terapie (u organických chorob, duševních poruch, psychóz, vadách mluvy nebo sluchu) nebo méně často jako samotnou metodu léčby.
Pacient trpící koktavostí například nikdy nekoktá při zpěvu. Léčba koktavosti muzikoterapií nejdříve pacienta pomocí zpěvu zbavuje psychických zábran a v druhé fázi léčby se pacient již snaží tuto předzpěvovanou mluvu vrátit k normálnímu řečovému rytmu - bez koktání.
Kdo provádí muzikoterapii?Muzikoterapii provádějí speciálně vyškolení muzikoterapeuté, jejich vzdělání obsahuje základy zdravovědy, psychologie a hlavně muzikologie. Během studia se muzikoterapeuté učí nejen teoretické základy, ale i praktické použití.
Individuální nebo skupinová muzikoterapieCílené léčení pomocí muzikoterapie se nejdříve provádí individuální formou léčby, po zlepšení se většinou pokračuje terapií skupinovou (ovšem musí vyhovovat pacientovi).
Hudební nástroje léčí aktivně Zpočátku volte jednoduché předměty nabodobující jednotlivé zvuky (tyče,nádobí apod.), používejte své tělo - hlas, dlaně při tleskání, nohy při podupávání v pravidelném rytmu. Bicí hudební nástroje uvolňují svalovou ztuhlost. Smyčcové nástroje působí léčivě při chorobách dýchání a krevního oběhu.