Nejčastější chyby ve stravování kojenců

Nenahraditelným zdrojem výživy pro kojence je mateřské mléko, které obsahuje všechny potřebné látky pro jeho zdravý vývoj v prvních šesti měsících života. Je prokázáno, že u plně kojených dětí je významně nižší riziko vzniku obezity, cukrovky, alergie a chudokrevnosti. Také rozvíjející imunitní systém kojence je díky mateřskému mléku ve výborné kondici (díky tomu je dítě méně náchylné k nemocem, infekcím dýchacích cest a střevního traktu). Pokud tedy můžeme, kojíme své dítě mateřským mlékem co nejdéle.

Pokud matka z nějakého důvodu nemůže kojit své dítě, řešením může být umělá mléčná výživa. V takzvaném počátečním mléce, které se vyrábí pro novorozence do 4. měsíce života, je větší obsah sacharidů, kterých dítě v tomto období potřebuje nejvíce. Dítě ovšem nemusí umělou výživu snášet nejlépe - po požití mléka může zvracet nebo mít průjem, proto je třeba vybírat umělou výživu obzvláště pečlivě. Vždy se poraďte o způsobu a průběhu výživy s praktickým dětským lékařem.

Speciální druhy umělé výživy potřebují nedonošení novorozenci nebo nemocné děti.

Často maminky odchází z porodnice s informacemi, že mají své miminko krmit přes den každé tři hodiny a nebo, že jej nesmí kojit v noci. Tyto informace ovšem nejsou pravdivé. Přední odborníci se shodují na tom, že dítě si dokáže samo říci, kdy má hlad a proto by se maminky měly řídit především potřebami dítěte a ne všeobecnými radami. To platí u  kojených i nekojených dětí.

Chybné je i tvrzení, že prázdná prsa znamenají nedostatek mléka. Ve skutečnosti to svědčí o rovnováze mezi nabídkou a poptávkou kojence a také o tom, že se prs dokonale vyprázdnil.

Kojenci by měli vypít tolik mateřského mléka, kolik chtějí. Často se ovšem stává, že pediatři maminkám doporučují, aby dítě dokrmovaly umělou výživou a nebo naopak krmení omezovaly (zejména v případě, pokud děti nepřibírají tak, jak si pediatři představují). To je ale velká chyba! Děti v prvních šesti měsících svého života přibývají na váze velmi rozdílně a většinou se jejich hmotnost zvyšuje každý týden o 125 až 250 gramů.

Můžeme se setkat i s případy, že děti stejného věku vypadají jinak (například plně kojené děti mohou být menší a štíhlejší než stejně staré děti, které jsou přikrmovány nebo jsou odkázány na umělou výživu). Je to způsobeno tím, že mateřské mléko neobsahuje žádné takzvané prázdné kalorie, jako je tomu u umělé výživy. Pokud by se maminka snažila miminku nasadit dietu, může ohrozit jeho růst.