savci
Čeleď - Adax turovití
Zeměpisné rozšíření - Adax Afrika
Biotop - Adax polopouště, pouště - obývá i nejsušší oblasti Sahary.
Potrava - Adax pouštní rostliny
Rozměry - Adax hmotnost 80-125 kg, výška v kohoutku 105 cm, délka rohů až 109 cm
Rozmnožování - Adax Samice rodí po 330 dnech březosti 1 mládě
Zajímavosti - Adax Staří Egypťané chovali adaxy jako domácí zvířata. Dnes jsou ve volné přírodě na pokraji vyhubení, z původního rozšíření zbývají jen ostrůvky.
Akuči zelený (Myoprocta acouchy) A - Green acouchi N - Grüner Acuchy Třída - Akuči zelený savci
Řád - Akuči zelený hlodavci
Čeleď - Akuči zelený agutiovití
Zeměpisné rozšíření - Akuči zelený
východně od And (J Kolumbie, V Ekvádor, S Peru, Amazonie)
Biotop - Akuči zelený tropický les, travnaté říční břehy, zarostlé svahy horPotrava - Akuči zelený nejrůznější části rostlin včetně kořínků
Rozměry - Akuči zelený délka těla 28-39 cm, délka ocasu 4,5-8 cm, výška v kohoutku 17-20 cm, hmotnost 0,6-1,4 kg
Rozmnožování - Akuči zelený Březost trvá 99 dní a samice rodí 1-4 velmi dobře vyvinutá mláďata.
Věk - Akuči zelený 13-20 let
Zajímavosti - Akuči zelený Žije v menších rodinných skupinách do 7 členů. V době námluv samec sleduje samici, poklepává ji přední nohou a někdy postřikuje močí. V této době také intenzivně značkuje území výměškem análních žláz. Akučiové jsou denní savci. Jsou plaší a před nebezpečím rychle prchají. V době dostatku potravy si zahrabávají zásoby a patří k významným druhům zajišťujícím šíření semen.
Alpaka (Lama guanicoe pacos) A - Alpaca N - Alpaka Třída - Alpaka savci
Řád - Alpaka sudokopytníci
Čeleď - Alpaka velbloudovití
Zeměpisné rozšíření - Alpaka Chová se jako domácí zvíře
Biotop - Alpaka vysokohorské pampy
Potrava - Alpaka tráva, byliny, listy
Rozměry - Alpaka délka těla 120-255 cm, délka ocasu 100 cm, výška v kohoutku 94-104 cm, hmotnost 55-65 kg
Rozmnožování - Alpaka Samice je březí 342-345 dní a rodí jedno dobře vyvinuté mládě.
Zajímavosti - Alpaka Alpaka je zdomácnělou formou lamy guanaco, od které se liší hlavně hustší a delší srstí, která může být hnědá nebo bíle skvrnitá.
Anoa nížinný (Bubalus depressicornis depressicornis) A - Lowland Anoa N - Tiefleandanoa Třída - Anoa nížinný savci
Řád - Anoa nížinný sudokopytníci
Čeleď - Anoa nížinný turovití
Zeměpisné rozšíření - Anoa nížinný
Indonésie - ostrov Celebes
Biotop - Anoa nížinný mokřady s hustým podrostemPotrava - Anoa nížinný trávy, listy stromů a keřů, mladé větvičky
Rozměry - Anoa nížinný délka těla 180 cm, délka ocasu 40 cm, výška v kohoutku 86 cm, hmotnost asi 300 kg
Rozmnožování - Anoa nížinný Samice rodí většinou jedno mládě po 9-10 měsících březosti
Věk - Anoa nížinný Dožívá se až 30 let
Zajímavosti - Anoa nížinný Druhý nejmenší žijící druh tura (nejmenší je anoa horský), je zařazen do Červené knihy vymírajících a ohrožených druhů zvířat IUCN. V pražské zoo se první mládě narodilo 22. listopadu 2000.
Antilopa losí (Taurotragus oryx) A - Eland antelope N - Elandantilope Třída - Antilopa losí savci
Řád - Antilopa losí sudokopytníci
Čeleď - Antilopa losí turovití
Zeměpisné rozšíření - Antilopa losí jižní a východní Afrika
Biotop - Antilopa losí savany a světlé lesy
Potrava - Antilopa losí listy, výhonky, tráva
Rozměry - Antilopa losí délka těla 2-3,5 m, délka ocasu 50-90 cm, výška v kohoutku 1,2-1,8 m, hmotnost 300-950 kg
Rozmnožování - Antilopa losí Samice je březí 250-277 dní a rodí 1 mládě
Věk - Antilopa losí až 25 let
Zajímavosti - Antilopa losí Je druhou největší antilopou na světě (větší je podobná antilopa Derbyho). Sdružuje se do početných stád, často smíšených se zebrami a jinými druhy antilop. Na mnoha místech je chována na farmách.
Antilopa vraná (Hippotragus niger) A - Sable antelope N - Rappenantilope Třída - Antilopa vraná savci
Řád - Antilopa vraná sudokopytníci
Čeleď - Antilopa vraná turovití
Zeměpisné rozšíření - Antilopa vraná subsaharská Afrika
Biotop - Antilopa vraná savana, světlé lesy, buš vyhledávání: listnatý a smíšený les, travnaté území
Potrava - Antilopa vraná listy, tráva
Rozměry - Antilopa vraná délka těla 190-260 cm, délka ocasu 40-75 cm, výška v kohoutku 120-150 cm, hmotnost 190-270 kg
Rozmnožování - Antilopa vraná Samice je březí 261-281 den a poté rodí 1 mládě, které má světle hnědou barvu a v prvních dnech se nehybně ukrývá v podrostu.
Věk - Antilopa vraná v zoo až 17 let
Zajímavosti - Antilopa vraná Zahnuté rohy s nápadnými vruby mají samci i samice. Stáda jsou po většinu roku tvořena samicemi s mláďaty, vedené samcem.
Baribal (Ursus Americanus) A - American Black Bear N - Nordamerikanischer Schwarzbär Třída - Baribal savci
Řád - Baribal šelmy
Čeleď - Baribal medvědovití
Zeměpisné rozšíření - Baribal
Severní Amerika
Biotop - Baribal jehličnaté a smíšené lesyPotrava - Baribal tráva, nejrůznější rostliny, bobule, oříšky, ovoce, semena, hmyz, med, drobní obratlovci, zdechliny
Rozměry - Baribal
délka těla 130-180 cm, délka ocasu 12 cm, výška v kohoutku 80-95 cm, hmotnost 120-150 kg
Rozmnožování - Baribal Samice rodí nejčastěji 2 mláďata po 210-215 dnech březosti, o která se stará jeden a půl roku, někdy i déle. Pohlavně dospívají ve 3. roce života
Věk - Baribal 30 let
Zajímavosti - Baribal Vytváří mnoho poddruhů, které se liší především barvou srsti - od téměř bílé, přes světle hnědou, hnědou, tmavě hnědou až po černou. Dobře a rád šplhá po stromech i jako dospělý. Na zimu upadá do nepravého zimního spánku.
Bércoun africký (Macroscelides proboscideus) A - Short-Eared Elephant Shrew N - Kurzhrrüssel Springer Třída - Bércoun africký savci
Řád - Bércoun africký bércouni
Čeleď - Bércoun africký bércounovití
Zeměpisné rozšíření - Bércoun africký
JZ Afrika
Biotop - Bércoun africký písčité a kamenité polopouště, suché okraje savanPotrava - Bércoun africký hmyz (hlavně všekazi a mravenci) i rostlinná potrava
Rozměry - Bércoun africký délka těla 9,5-11,5 cm, délka ocasu 9,7-13,7 cm, hmotnost 30-50 g
Rozmnožování - Bércoun africký Samice rodí až 3x ročně po březosti, trvající 56-61 dní, 2-4 mláďata, která jsou osrstěná a dovedou hned běhat. Zpočátku zůstávají v úkrytu, kde je matka 1x denně kojí. Hlavním obdobím rozmnožování je září až únor.
Zajímavosti - Bércoun africký Představuje samostatný řád afrických savců, který není vůbec příbuzný s hlodavci. Pohyblivým čenichem pátrá po hmyzu, za kterým vychází hlavně přes den.
Binturong (Arctictis binturong) A - Binturong N - Binturong Třída - Binturong savci
Řád - Binturong šelmy
Čeleď - Binturong cibetkovité
Zeměpisné rozšíření - Binturong Jižní a jihovýchodní Asie od Indie přes Indonésii po Palavan
Biotop - Binturong husté tropické lesy do 1400 m n. m.
Potrava - Binturong Je převážně býložravý, nejraději má sladké plody a patří k živočichům, které se významně podílejí na šíření semen různých stromů. Nepohrdne ani výhonky či listy a pochutná si také na rybách, bezobratlých, zdechlinách či malých obratlovcích.
Rozměry - Binturong Délka těla: 61–96 cm, délka ocasu 61–96 cm, hmotnost 20–25 kg
Rozmnožování - Binturong Doba březosti činí 60–92 dny, samice rodí 2–3 mláďata. Zpočátku jsou ukrytá ve stromové dutině.
Věk - Binturong až 23 let
Zajímavosti - Binturong Zdržuje se téměř výhradně v korunách stromů, i když dovede také výborně plavat. Při šplhání si pomáhá ovíjivým ocasem. Je aktivní během dne i za šera. Žije nejčastěji sám, i když občas lze pozorovat skupinky s mláďaty. Samice jsou větší než samci a hrají dominantní roli.
Bizon (Bison Bison) A - American Bison (Buffalo) N - Bison Třída - Bizon savci
Řád - Bizon sudokopytníci
Čeleď - Bizon turovití
Zeměpisné rozšíření - Bizon Kanada, USA
Biotop - Bizon travnaté prérie, řídké lesy
Potrava - Bizon tráva, kůra i listy keřů a stromů
Rozměry - Bizon hmotnost 350-1000 kg, délka těla 2,5-3,8 m, délka ocasu 60-90 cm, výška v kohoutku 1,7-2 m
Rozmnožování - Bizon Samice je březí 270-300 dní, poté rodí 1 mládě. Kojí ho až 1 rok.
Věk - Bizon v přírodě asi 20 let, v chovech i více než 30 let
Zajímavosti - Bizon Typickým znakem bizona je nahrbený postoj a celkově mohutné tělo. Hlava a plece jsou pokryté hustou kadeřavou srstí. Koncem 19. století byli bizoni na prériích téměř vyhubeni, třebaže jich tu žily miliony. Díky včasné ochraně se je podařilo zachránit. V zimě lze spatřit samotné samce a malé skupiny samic s mláďaty, ale v době říje se sdružují a během tahu za potravou vytvářejí tisícová stáda.
Bodlín bezocasý (Tenrec ecaudatus) A - Grand Tenrec N - Großer Tanrec Třída - Bodlín bezocasý savci
Řád - Bodlín bezocasý hmyzožravci
Čeleď - Bodlín bezocasý bodlínovití
Zeměpisné rozšíření - Bodlín bezocasý Madagaskar
Biotop - Bodlín bezocasý křoví nebo podrosty vyšší vegetace, okolí pramenů, od nížin po 900 m n. m
Potrava - Bodlín bezocasý bezobratlí a drobní obratlovci vyhledávání: , bezobratlí
Rozměry - Bodlín bezocasý délka těla 26,5-39 cm, délka ocasu 1-1,6 cm, hmotnost 1,6-2,4 kg
Rozmnožování - Bodlín bezocasý Po 56-64 dnech březosti rodí samice 13-15 mláďat, byl zaznamenán rekordní vrh o 32 mláďatech.
Věk - Bodlín bezocasý v chovech 5 let
Zajímavosti - Bodlín bezocasý Rád přespává v dutých kládách nebo pod kameny, ale hibernuje (během suchého období nebo v jižní zimě) v zemních norách 1-2 m dlouhých. Žije soumračným a nočním životem.
Bodlín Telfairův (Echinops telfairi) A - Lesser hedgehog tenrec N - Kleiner Igeltanrek Třída - Bodlín Telfairův savci
Řád - Bodlín Telfairův hmyzožravci
Čeleď - Bodlín Telfairův bodlínovití
Zeměpisné rozšíření - Bodlín Telfairův Z a JZ Madagaskar
Biotop - Bodlín Telfairův suché lesy, zemědělská krajina, křoviny, polopouště
Potrava - Bodlín Telfairův převážně bezobratlí, případně mláďata myší
Rozměry - Bodlín Telfairův délka těla 14-18 cm, délka ocasu 1 cm, hmotnost 10-230 g
Rozmnožování - Bodlín Telfairův Samice je březí 60-68 dní a rodí až 10 mláďat (nejčastěji 4-7).
Zajímavosti - Bodlín Telfairův Zbarvení bodlin na hřbetě kolísá od bělavé po téměř černou, srst na spodní straně těla je světlejší. Je aktivní v noci. Velmi dobře šplhá po stromech a potravu hledá na zemi i ve větvích. Někdy upadá od května do září do stavu strnulosti, kdy si připraví hnízdo vystlané trávou a umístěné v dutém pařezu nebo stromové dutině a stočí se do hlubíčka. V době rozmnožování (od října) se samci chovají nesnášenlivě. V té době samice vydávají zvláštní pach, na který samci reagují vyměšováním mléčně zbarveného výměšku předočních žláz.
Bodlinatka Hunterova (Acomys cahirinus hunteri) A - Cairo spiny mouse N - Ägyptische Stachelmaus Třída - Bodlinatka Hunterova savci
Řád - Bodlinatka Hunterova hlodavci
Čeleď - Bodlinatka Hunterova myšovití
Zeměpisné rozšíření - Bodlinatka Hunterova Afrika, Asie a JV Evropa
Biotop - Bodlinatka Hunterova pouště, polopouště, suché savany
Potrava - Bodlinatka Hunterova semena,sušší plody (datle)
Rozměry - Bodlinatka Hunterova hmotnost 50-90 g
Rozmnožování - Bodlinatka Hunterova Samice je březí 36-38 dní a rodí až 6 mláďat, která tráví první dny v hnízdě z trávy. Může mít až 10 vrhů ročně.
Věk - Bodlinatka Hunterova
3-5 let
Zajímavosti - Bodlinatka Hunterova Jméno dostala podle tuhé štětinovité srsti na hřbetě. Systematické členění je poněkud nejasné. Obvykle je považována za poddruh bodlinatky egyptské. Žije pospolitě v početných koloniích. Je aktivní v noci. Velmi dobře šplhá, ale potravu hledá hlavně na zemi.
Bongo (Tragelaphus Euryceros) A - Bongo N - Bongo Třída - Bongo savci
Řád - Bongo sudokopytníci
Čeleď - Bongo Turovití
Zeměpisné rozšíření - Bongo Afrika
Biotop - Bongo husté tropické lesy, křoviny, bambusové porosty do výšky 4000 m n. m.
Potrava - Bongo listy stromů a keřů, trávy a jiné rostliny, výhonky, plody, půda bohatá na sůl
Rozměry - Bongo délka těla 170-250 cm, délka ocasu 45-65 cm, výška v kohoutku 110-130 cm, hmotnost 240-270 kg
Rozmnožování - Bongo po 9,5 měsíční březosti rodí samice 1 mládě
Věk - Bongo 19 let
Zajímavosti - Bongo Samci i samice mají dlouhé, spirálovité rohy. Mláďata se rodí zbarvená jako rodiče, samečkové mají před očima bílé skvrnky. Jako jiné antilopy žijí v malých stádech vedených samcem nebo je samec po většinu roku samotář.
Buvolec běločelý (Damaliscus dorcas phillipsi) A - Blesbok N - Bleßbock Třída - Buvolec běločelý savci
Řád - Buvolec běločelý sudokopytníci
Čeleď - Buvolec běločelý turovití
Zeměpisné rozšíření - Buvolec běločelý jižní Afrika
Biotop - Buvolec běločelý otevřené travnaté savany s roztroušenými keři a stromy
Potrava - Buvolec běločelý Trávy i jiné rostliny, pijí každý den, když je to možné i vícekrát vyhledávání: části rostlin
Rozměry - Buvolec běločelý délka těla 140-160 cm, délka ocasu 30-45 cm, výška v kohoutku 85-100 cm, hmotnost samců 65-80 kg, samic 55-70 kg, délka rohů do 50 cm
Rozmnožování - Buvolec běločelý Samice rodí po 7,5 měsících březosti 1 mládě asi 7 kg těžké a zpočátku jednobarevně béžové.
Věk - Buvolec běločelý v zoo se dožívá více než 17 let
Zajímavosti - Buvolec běločelý Své teritorium si označuje několika způsoby – odkládá trus na viditelná místa na hromady, rozhrabává zem, otírá výměšek předoční žlázy o traviny a větvičky.
Damanalní skalní (Procavia capensis) A - Rock hyrax N - Kap-Klippenschliefer Třída - Damanalní skalní
savci
Řád - Damanalní skalní
damani
Čeleď - Damanalní skalní
damanovití
Zeměpisné rozšíření - Damanalní skalní
jižní Afrika (říká se mu také daman kapský)
Biotop - Damanalní skalní
skalnaté suché oblasti
Potrava - Damanalní skalní
tráva, byliny, listy
Rozměry - Damanalní skalní
délka těla 30-55 cm, ocas nemá, výška v kohoutku 20-30,5 cm, hmotnost 1,8-5,5 kg
Rozmnožování - Damanalní skalní
Samice je březí 202-245 dní a poté rodí 1-6 mláďat, která kojí po dobu 3-6 měsíců.
Věk - Damanalní skalní
9-14 let
Zajímavosti - Damanalní skalní
Damani představují samostatnou skupinu, která má vývojově blízko ke slonům. Svědčí o tom stavba nohou včetně kopýtek a chrup s horními řezáky přeměněnými v krátké kly. Dovedou obratně šplhat. Mají poměrně špatnou schopnost termoregulace, a tak se rádi vyhřívají na slunci.
Dikobraz jihoafrický (Hystrix africaeaustralis) A - Cape porcupine N - Südafrikanische Stachelschwein Třída - Dikobraz jihoafrický savci
Řád - Dikobraz jihoafrický hlodavci
Čeleď - Dikobraz jihoafrický dikobrazovití
Zeměpisné rozšíření - Dikobraz jihoafrický jižní Afrika
Afrika
Biotop - Dikobraz jihoafrický suché křovinaté oblasti
Potrava - Dikobraz jihoafrický hlízy, plody, výhonky, kůra a listy
Rozměry - Dikobraz jihoafrický délka těla 80-86 cm, hmotnost 18-30 kg
Rozmnožování - Dikobraz jihoafrický Samice je březí 3 měsíce a rodí 1-4 dobře vyvinutá mláďata.
Věk - Dikobraz jihoafrický 12-15 let
Zajímavosti - Dikobraz jihoafrický Má ostna dlouhé 30-50 cm, na hlavě a hřbetě tvoří jakousi hřívu, kterou zvířata v rozčilení naježí. Kratší ostny na ocase jsou duté, takže vydávají chřestivý zvuk. Obecně jsou ostny usazené v kůži jen velmi volně a snadno se uvolní, když se zachytí v těle nepřítele nebo když jimi dikobraz potřásá a o cokoliv zavadí. Nedokáže je však aktivně vystřelit. Mláďata se rodí s měkkými ostny, které během několika hodin ztvrdnou.
Dikobraz srstnatonosý (Hystrix indica) A - Indian crested porcupine N - Indische Stächelschwein Třída - Dikobraz srstnatonosý savci
Řád - Dikobraz srstnatonosý hlodavci
Čeleď - Dikobraz srstnatonosý dikobrazovití
Zeměpisné rozšíření - Dikobraz srstnatonosý jihozápadní a Střední Asie
Biotop - Dikobraz srstnatonosý křovinaté biotopy
Potrava - Dikobraz srstnatonosý hlízy, plody, výhonky, kůra a listy
Rozměry - Dikobraz srstnatonosý délka těla 70-90 cm, hmotnost 13-27 kg
Rozmnožování - Dikobraz srstnatonosý Březost trvá asi 240 dní (přesné údaje nejsou známé) a samice rodí 2-4 mláďata, která jsou dobře vyvinutá. Zpočátku mají měkké ostny a první dny tráví v podzemní noře, v doupěti vystlaném listy.
Věk - Dikobraz srstnatonosý v zoo až 21 rok
Zajímavosti - Dikobraz srstnatonosý Je to druh s nejsevernějším rozšířením. Během zimy zalézá do podzemního doupěte. Dikobrazi mají chlupy přeměněné v dlouhé ostny,. Nepřítele zastrašují tak, že dupou, otáčejí se k němu zády a chrastí ostny. Při útoku prudce couvnou a ostny, které vězí v pokožce velice volně, zabodnou do těla soupeře, nikdy je však nevystřelují.
Fenek (Fennecus zerda) A - Fennec fox N - Fennek-Luchs Třída - Fenek savci
Řád - Fenek šelmy
Čeleď - Fenek psovití
Zeměpisné rozšíření - Fenek Afrika, Malá Asie
Biotop - Fenek pouště a polopouště
Potrava - Fenek především malí savci (hlodavci), také ptačí i plazí vejce a hmyz
Rozměry - Fenek délka celkem 35-41 cm, z toho ocas 18-30 cm hmotnost 135-200 g, rozpětí asi 40 cm
Rozmnožování - Fenek Samice je březí asi 51 den, poté rodí 3-4 mláďata. Vyhrabává pro ně hlubokou noru v písku
Zajímavost - Fenek Fenek je skvěle přizpůsoben životu v poušti. Má krycí zbarvení, velké ušní boltce slouží jako výměník tepla. Je aktivní za soumraku a v noci, kdy jemným sluchem pátrá po kořisti. Chovatelsky je fenek poměrně náročný, protože vyžaduje suché prostředí a vhodnou náhradní potravu (cvrčky, moučné červy, malé hlodavce apod.).
Gepard (Acinonyx Jubatus) A - Cheetah N - Gepard Třída - Gepard savci
Řád - Gepard šelmy
Čeleď - Gepard kočkovité
Zeměpisné rozšíření - Gepard Afrika, Asie
Biotop - Gepard travnaté a křovinaté stepi
Potrava - Gepard gazely a jiní menší a střední kopytníci, živá kořist
Rozměry - Gepard délka těla 120-150 cm, délka ocasu 60-80 cm, výška v kohoutku 60-80 cm, hmotnost 28-65 kg
Rozmnožování - Gepard Samice rodí po 90-95 dnech březosti 1-5 mláďat, která kojí 6 měsíců. Mláďata mají na hlavě a krku bělavou hřívu. Věk: asi 15 let.
Zajímavosti - Gepard Na rozdíl od ostatních kočkovitých šelem se za svou kořistí neplíží, ale loví ji během - na krátkou vzdálenost dokáže vyvinout rychlost až 110 km/hod. K běhu je dobře přizpůsobený - jednak tvarem těla a neobyčejně pružnou páteří, jednak v dospělosti nemá zatažitelné drápy. Samci gepardů žijí samotářsky, o mláďata se stará jen samice.
Gibon lar (Hylobates lar) A - White-handed gibbon N - Lar Třída - Gibon lar savci
Řád - Gibon lar primáti
Čeleď - Gibon lar gibonovití
Zeměpisné rizšíření - Gibon lar jihovýchodní Asie a Sundské ostrovy Asie
Biotop - Gibon lar tropický deštný les
Potrava - Gibon lar plody, listy
Rozměry - Gibon lar délka těla 45-60 cm, ocas nemá, hmotnost 4-7 kg
Rozmnožování - Gibon lar Samice je březí 7-7,5 měsíce a rodí 1 mládě. To se zpočátku drží pevně na břiše samice.
Věk - Gibon lar v lidské péči i více než 25 let
Zajímavosti - Gibon lar Je dokonale přizpůsobený k životu v korunách stromů, kde se pohybuje takzvanou brachiací - přeskakuje zavěšen za dlouhé paže. Jedním skokem překoná vzdálenost až 10 m. V případě potřeby přebíhá po větvích vzpřímeně a rovnováhu udržuje rozpaženými pažemi. Žije v malých rodinných skupinách a dospělí si označují teritorium zvláštním houkavým zpěvem.
Goral východní (Nemorrhaedus caudatus) A - Goral N - Goral Třída - Goral východní savci
Řád - Goral východní sudokopytníci
Čeleď - Goral východní turovití
Zeměpisné rozšíření - Goral východní jihovýchodní Sibiř, Barma, Thajsko, Čína
Biotop - Goral východní zalesněné horské svahy do 4000 m n. m.
Potrava - Goral východní listy, tráva, plody
Rozměry - Goral východní délka těla 95-130 cm, délka ocasu 45 cm, výška v kohoutku 50-75 cm, hmotnost 25-35 kg
Rozmnožování - Goral východní Samice rodí po březost trvající 6,5 měsíce jedno mládě, které ji záhy následuje.
Zajímavosti - Goral východní Samci žijí samotářsky, samice v malých stádech. Během říje (na podzim a začátkem zimy) svádějí samci souboje, při nichž se přetlačují čely. Je zařazen na listinu ohrožených druhů IUCN.
Gorila nížinná (Gorilla gorilla gorilla) A - Lowland gorilla N - Flachlandgorilla Třída - Gorila nížinná savci
Řád - Gorila nížinná primáti
Čeleď - Gorila nížinná lidoopovití
Zeměpisné rozšíření - Gorila nížinná tropická Afrika
Biotop - Gorila nížinná tropické deštné a mlžné lesy dp výšky 3800 m n. m.
tropický les, hory
Potrava - Gorila nížinná takřka rostlinná - listy, větvičky, plody nejrůznějších rostlin, občas bezobratlí nebo ptačí vejce
Rozměry - Gorila nížinná Gorila je největší lidoop - samci dorůstají výšky až 180 cm a hmotnosti až 250 kg, samice jsou menší.
Rozmnožování - Gorila nížinná
Samice je březí 251-296 dní, rodí jedno mládě, o které se stará až do věku 3 let. Gorilí samice pohlavně dospívají v 7., samci v 9.-10. roce.
Věk - Gorila nížinná 50-60 let
Zajímavosti - Gorila nížinná Gorily se sdružují do malých rodinných tlup, které vede nejsilnější samec. Jeho poznávacím znakem je stříbřitě zbarvený hřbet. Případné soupeře nebo nepřátele zahání nejprve hrozbou – buší se plochou dlaní do hrudi, tluče klackem o zem, trhá a hází listí nebo ukazuje zuby. Území, které tlupy obývají, je velké 26-39 km2. Přesto za den ujdou za potravou jen několik stovek metrů. Často odpočívají i během dne a podobně jako v noci si budují hnízdo na zemi nebo nízko ve větvích.
Guanako (Lama guanicoe) A - Guanaco N - Guanaco Třída - Guanako savci
Řád - Guanako sudokopytníci
Čeleď - Guanako velbloudovití
Zeměpisné rozšíření - Guanako Jižní Amerika od Peru po Ohňovou zemi
Biotop - Guanako travnaté pláně i polopouště od nížin po 4800 m n. m.
Potrava - Guanako tráva a další byliny, výhonky i listy keřů , části rostlin
Rozměry - Guanako hmotnost 60-120 kg, délka těla 1,9-2,3 m, délka ocasu 24 cm, výška v kohoutku 1-1,2 m
Rozmnožování - Guanako
Samice je březí 342-368 dní, poté rodí v srpnu nebo v září 1 mládě, které váží 6-16 kg. Kojí ho 6-12 měsíců.
Věk - Guanako v chovech téměř 30 let
Zajímavosti - Guanako Guanako se sdružuje do nepočetných stád s volnou vnitřní strukturou. Samci spolu bojují o samice kopáním, kousáním a pliváním. Své území si vyznačují hromadami trusu, které mohou být vysoké téměř 2,5 m. Dovede běžet rychlostí 56 km/h a výborně šplhá. Je sice příbuzná s velbloudy, ale nemá hrb a našlapuje jen na prsty, nikoliv na celé chodidlo. Stejně jako oni je velice vytrvalá a nenáročná.
Hrabáč (Orycteropus afer) A - Aardwark N - Erdferkel Třída - Hrabáč savci
Řád - Hrabáč hrabáči
Čeleď - Hrabáč hrabáčovití
Zeměpisné rozšíření - Hrabáč Afrika na jih od Sahary
Biotop - Hrabáč savany a řídké lesy vyhledávání: listnatý a smíšený les, travnaté území
Potrava - Hrabáč především všekazi
Rozměry - Hrabáč délka těla 120-150 cm, délka ocasu 60-70 cm, výška v kohoutku 60-65 cm, hmotnost 50-80 kg
Rozmnožování - Hrabáč Samice rodí do sedmiměsíční březosti 1 mládě.
Věk - Hrabáč V zajetí se dožívají až 18 let.
Zajímavosti - Hrabáč Hrabáči svými silnými drápy rozhrabují termití stavby a na dlouhý lepkavý jazyk, který mohou vysunout až na 30 cm, je nalepují. V zoo se krmí náhradní potravou - směsí moučných červů, mletého masa, tvarohu, rýže a dalších přísad.
Hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius) A - Hippopotamus N - Flusspferd Třída - Hroch obojživelný savci
Řád - Hroch obojživelný sudokopytníci
Čeleď - Hroch obojživelný hrochovití
Zeměpisné rozšíření - Hroch obojživelný Afrika jižně od Sahary
Biotop - Hroch obojživelný výhradně v blízkosti dostatečně hluboké vody s bohatými břehovými porosty
Potrava - Hroch obojživelný tráva a další byliny, vodní rostliny – denně spotřebuje až 60 kg
Rozměry - Hroch obojživelný hmotnost 1000-4500 kg, délka těla 2,8-4,5 m, délka ocasu 35-50 cm, výška v kohoutku 1,3-1,7 m
Rozmnožování - Hroch obojživelný Samice je březí 227-240 dní, poté rodí v srpnu nebo v září 1 mládě (výjimečně dvojčata), které váží 25-55 kg. Kojí ho pod vodou.
Věk - Hroch obojživelný v chovech až kolem 50 let
Zajímavosti - Hroch obojživelný Hroch je v mnoha ohledech přizpůsoben životu ve vodě. Dokáže se potopit na jedno nadechnutí na 10 minut i více, přičemž má uzavřené nozdry. Většinu dne tráví ve vodě, z níž mu vyčnívají nozdry, oči a uši, aby se nepřehříval. Večer a ráno vychází za pastvou, za jednu noc ujde i 10 km. Na slunci mu kůže snadno vysychá, proto v ní má četné žlázky, jejichž červenavý výměšek ho chrání. Po vyschnutí je hroší kůže tak tvrdá, že byla dříve používána k broušení diamantů. Samci v době říje svádějí souboje, při nichž si nejprve hrozí - otvírají široce tlamu s dlouhými kly. Když to nepomůže, útočí na soupeře, snaží se ho zasáhnout zuby a hlasitě řvou. Potyčky mohou končit i vážným zraněním. Teritorium si samci označují trusem, který pomocí ocasu rozmetávají na stromy nebo kameny.
Hutia-konga (hutie stromová) (Capromys pilorides) A - Hutia-conga N - Cuban hutia Třída - Hutia-konga savci
Řád - Hutia-konga hlodavci
Čeleď - Hutia-konga nutriovití
Zeměpisné rozšíření - Hutia-konga Kuba a některé blízké ostrovy
Biotop - Hutia-konga lesnaté oblasti
Potrava - Hutia-konga listy, výhonky, plody, pupeny, drobní živočichové (hmyz apod.)
Rozměry - Hutia-konga hmotnost 4-7 kg, délka těla 30-50 cm, ocas 15-30 cm
Rozmnožování - Hutia-konga Samice je březí 110-140 dní a rodí nejčastěji dvě, ale až 6 mláďat. Jsou dobře vyvinutá a brzy po narození dovedou běhat a začínají šplhat.
Zajímavosti - Hutia-konga Hutia-konga patří mezi dalších asi 12 druhů hutií, které obývají výhradně ostrovy v oblasti Karibiku, tedy Velké Antily a Bahamy. Původně žila téměř na celé Kubě, dnes jen v malé oblasti na jihozápadě. V důsledku lovu pro maso i úbytku lesů její počty silně poklesly. Dovede výborně šplhat a rychle běhat.
Hyena čabraková (Hyaena brunnea) A - Brown hyena N - Braune hyane Třída - Hyena čabraková savci
Řád - Hyena čabraková šelmy
Čeleď - Hyena čabraková hyenovití
Zeměpisné rozšíření - Hyena čabraková Afrika
Biotop - Hyena čabraková savany
Potrava - Hyena čabraková převážně zdechliny, na pobřeží i ryby vyhledávání: živá kořist, zdechliny
Rozměry - Hyena čabraková délka těla 110-130 cm, délka ocasu 20-25 cm, výška v kohoutku 65-85 cm, hmotnost 35-50 kg
Rozmnožování - Hyena čabraková Samice rodí po 84-97 dnech březosti 1-5 mláďat, která kojí až 1 rok.
Věk - Hyena čabraková V zajetí se dožívají až 13 let.
Zajímavosti - Hyena čabraková Na hřbetě má chlupy dlouhé až 25 cm, které tvoří hřívu. Hyena ji při vzrušení vztyčuje. Je zařazena na listinu ohrožených a vymírajících druhů zvířat IUCN.
Hyrare (Tayra, kuna brazilská) (Eira barbara) A - Tayra N - Tayra Třída - Hyrare savci
Řád - Hyrare šelmy
Čeleď - Hyrare
kunovité
Zeměpisné rozšíření - Hyrare od Mexika po severní Argentinu, ostrov TrinidadBiotop - Hyrare různé typy lesů do výšky 2400 m n. m., plantáže
Potrava - Hyrare Je všežravá - dává přednost malým savcům, živí sde i plody a bezobratlými, ráda si pochutná na včelích plástvích.
Rozměry - Hyrare délka těla 60-70 cm, délka ocasu 35-45 cm, hmotnost 4-5 kg
Rozmnožování - Hyrare Samice je březí 63-70 dní, a rodí 2-4 mláďata, která kojí až 3 měsíce.
Zajímavosti - Hyrare Dlouhým huňatým ocasem a tvarem hlavy se podobá kunám, ale celkovým vzhledem ani způsobem pohybu nezapře svou bližší příbuznost s grizony. Nedá se říci, že by byla nějak úzce vázána na lesy nebo naopak na travnaté plochy. Jako všechny lasicovité šelmy je značně přizpůsobivá a doupě si buduje jak ve stromových dutinách, tak v hustém podrostu nebo ve skalní puklině. Velmi obratně šplhá po stromech, kde také často loví malé drápkaté opice, zatímco na zemi pátrá po hlodavcích (poradí si i s plachým a hbitým agutim) či dokonce plazech, především leguánech. Jídelníček si doplňuje plody. Za potravou se vydává převážně za soumraku. Pokud ale obývá místa s dostatkem podrostu, v němž se může ukrýt, pak je aktivní i ve dne. Když se slunce dorazí od světlejší srsti na hlavě, zazáří jako ze zlata. Samice tairy je pečlivá matka, která svá bezmocná mláďata kojí až tři měsíce a ještě poté je nějakou dobu hlídá. V pražské zoo chováme tairy poprvé v historii. Pár těchto půvabných a mírných šelem k nám přišel z Guayany.
Jaguár (Panthera onca) A - Jaguar N - Jaguar Třída - Jaguár savci
Řád - Jaguár
šelmy
Čeleď - Jaguár kočkovitíZeměpisné rozšíření - Jaguár Jižní a Střední Amerika
Biotop - Jaguár tropické lesy a křovinaté pampy kolem řek a jezer
Potrava - Jaguár savci do velikosti tapíra, i krokodýli, ryby
Rozměry - Jaguár délka těla 110-180 cm, délka ocasu 45-55 cm, výška v kohoutku 64-76 cm, hmotnost 60-120 kg
Rozmnožování - Jaguár Samice je březí 93-105 dní a rodí 1-4 mláďata, o která pečuje sama.
Věk - Jaguár 15-20 let
Zajímavosti - Jaguár Je největší kočkovitou šelmou v Jižní Americe. Výborně šplhá po stromech a plave. Typická je jeho kresba srsti s tmavými rozetami a 1-2 tečkami ve vnitřním dvůrku. Někteří jedinci mají nadměrné množství melaninu v srsti, takže vypadají celí černí. Je zařazen na listinu ohrožených druhů IUCN.
Jaguarundi (Herpailurus yagouarondi) A - Jaguarundi N - Jaguarundi Třída - Jaguarundi savci
Řád - Jaguarundi
šelmy
Čeleď - Jaguarundi kočkovitíZeměpisné rozšíření - Jaguarundi jižní a Střední Amerika
Biotop - Jaguarundi různé typy lesů, křoviny
Potrava - Jaguarundi malí obratlovci, plody
Rozměry - Jaguarundi délka těla 51-78 cm, délka ocasu 28-60 cm, výška v kohoutku 34 cm, hmotnost 2,5-9 kg
Rozmnožování - Jaguarundi Samice je březí 63-75 dní a rodí 1-4 mláďata.
Věk - Jaguarundi 15 let
Zajímavosti - Jaguarundi Vyskytuje se ve dvou barevných fázích - zlatohnědé a šedočerné. Výborně šplhá, ale potravu hledá spíš na zemi.
Jelen lyrorohý (Panolia eldi thamin) A - Thamin (Burmese deer) N - Thamin Hirsch Třída - Jelen lyrorohý savci
Řád - Jelen lyrorohý sudokopytníci
Čeleď - Jelen lyrorohý jelenovití
Zeměpisné rozšíření - Jelen lyrorohý Asie
Biotop - Jelen lyrorohý travnaté oblasti v okolí řek
Potrava - Jelen lyrorohý tráva, vzácně listy stromů
Rozměry - Jelen lyrorohý délka těla 150-180 cm, délka ocasu 22-25 cm, výška v kohoutku 107-115 cm, hmotnost 80-150 kg
Rozmnožování - Jelen lyrorohý Po 7,5 měsíci březosti rodí samice 1, vzácně 2 mláďata, která kojí 4-6 měsíců.
Zajímavosti - Jelen lyrorohý Podél velkých řek na Barmě žije posledních 2000-3000 kusů, proto je zařazen do Červené knihy IUCN.
Jelen milu (Elaphurus davidianus) A - Pere David´s deer N - Milu Třída - Jelen milu savci
Řád - Jelen milu sudokopytníci
Čeleď - Jelen milu jelenovití
Zeměpisné rozšíření - Jelen milu původně východní Čína, dnes pouze v rezervaci Dafeng, kam byl vysazen z evropských chovů
Biotop - Jelen milu bažinaté lesy
Potrava - Jelen milu tráva, kůra i listy keřů a stromů vyhledávání: části rostlin
Rozměry - Jelen milu hmotnost 100-300 kg, délka těla 1,9-2,1 m, délka ocasu 25-65 cm, výška v kohoutku 1-1,3 m
Rozmnožování - Jelen milu Samice je březí 250-288 dní, poté rodí 1-2 mláďata.
Věk - Jelen milu v chovech i více než 15 let
Zajímavosti - Jelen milu K jeho typickým znakům patří dlouhý ocas a nápadné předoční žlázy. Má zvláštní tvar parohů, které se větví tzv. dichotomicky. Objevil ho v roce 1865 francouzský duchovní, páter Armand David. V seznamu IUCN je uveden v kategorii kriticky ohrožených druhů. V roce 1894 byli všichni jeleni v Číně vybiti, ale v té době žilo několik zvířat v Evropě. Ta dala základ dnešnímu chovu. V Číně je skupina asi 30 jedinců v rezervaci Dafeng (kam byli vysazeni z evropských chovů) přísně chráněná a chována oborovým způsobem, tedy pod dohledem. Do budoucna se počítá s dalšími rezervacemi, kam by se mohl jelen milu vrátit.
Ježura australská (Tachyglossus aculeatus) A - Short-beaked echidna N - Kurzschnabeligel Třída - Ježura australská savci
Řád - Ježura australská ptakořitní
Čeleď - Ježura australská ježurovití
Zeměpisné rozšíření - Ježura australská Austrálie, Tasmánie, jih Nové Guineje
Biotop - Ježura australská suchá stanoviště od lesostepi přes křovinaté oblasti po horské lesy
Potrava - Ježura australská mravenci a všekazi (termiti)
Rozměry - Ježura australská hmotnost 2,5-6 kg, délka těla 35-53 cm, ocas 9 cm
Rozmnožování - Ježura australská Samice je březí 9-27 dní a pak snáší jedno vajíčko velké asi jako lískový oříšek. Vajíčko se hned dostává do dočasného vaku, kde se po asi 10-11 dnech líhne nedokonale vyvinuté mládě. Vak opouští ve věku 8 týdnů a zůstává v hnízdní jamce další 2-3 měsíce a samice ho přichází kojit.
Věk - Ježura australská v chovech i více než 55 let
Zajímavosti - Ježura australská Představuje jednoho z primitivních savců. Typická je protáhlá trubičkovitá tlama bez zubů, v níž je uložen dlouhý lepkavý jazyk. Silnými drápy rozhrabává mraveniště a termitiště a hmyz nalepuje na jazyk. Vychází v noci a řídí se citlivým čichem. Bodliny nejsou její jedinou obranou. Nestáčí se jako ježek, ale dokáže se pevně přitisknout k podkladu nebo se bleskově zahrabat. Ježury chovala pražská zoo od roku 1955 do roku 2004, kdy uhynula poslední.
Kaloň pobřežní (Pteropus hypomelanus) A - Variable flying fox N - Insel-Flugfuchs Třída - Kaloň pobřežní savci
Řád - Kaloň pobřežní letouni
Čeleď - Kaloň pobřežní kaloňovití
Zeměpisné rozšíření - Kaloň pobřežní malé ostrovy v Indonésii
Biotop - Kaloň pobřežní nížinné tropické lesy a plantáže
Potrava - Kaloň pobřežní zralé plody
Rozměry - Kaloň pobřežní délka těla 30 cm, hmotnost 0,2-0,5 kg
Rozmnožování - Kaloň pobřežní Samice je březí 5 měsíců a rodí 1 mládě, které se zpočátku drží matce na hrudi
Zajímavosti - Kaloň pobřežní Vyhýbá se větší souši, jako jsou velké ostrovy nebo pevnina. Žije v koloniích, je aktivní za soumraku a v noci.
Kapybara (Hydrochaeris hydrochaeris) A - Water pig (capybara) N - Wasserschwein Třída - Kapybara savci
Řád - Kapybara hlodavci
Čeleď - Kapybara kapybarovití
Zeměpisné rozšíření - Kapybara Celý kontinent s výjimkou hor, pouští a tropických lesů
Biotop - Kapybara vždy okolí stojatých vod a bažiny
Potrava - Kapybara tráva, vodní rostliny, kůra a výhonky
Rozměry - Kapybara délka těla 1-1,3 m, ocas nemá, výška v kohoutku 50 cm, hmotnost 27-79 kg
Rozmnožování - Kapybara Samice je březí 149-156 dní a rodí 1-8 dobře vyvinutých mláďat.
Věk - Kapybara 8-12 let
Zajímavosti - Kapybara Je to největší hlodavec na světě. Výborně plave, dokáže se potopit na jedno nadechnutí až na 10 minut. Ve vodě probíhá i páření.
Kiang (Equus (hemionus)holdereri) A - Kiang N - Kiang Třída - Kiang
savci
Řád - Kiang
lichokopytníci
Čeleď - Kiang
koňovití
Zeměpisné rozšíření - Kiang
Střední Asie
Biotop - Kiang
náhorní stepi a polopouště až do 4800 m n. m
Potrava - Kiang
traviny, části všech stepních rostlin
části rostlin
Rozměry - Kiang
Výška v kohoutku 150 cm, hmotnost 350-500 kg, je největším z divokých druhů oslů.
Rozmnožování - Kiang
Po 11-12 měsících březosti rodí klisna jedno mládě.
Zajímavosti - Kiang
Kiang patří mezi vzácné a kriticky ohrožené druhy, chová ho pouze osm zoologických zahrad na světě v celkovém počtu asi 50 kusů. Ve volné přírodě žije již jen ve třech čínských provinciích a na dvou malých územích v Indii. Sdružuje se do nepočetných stád vedených dospělým samcem. V případě ohrožení se brání kousáním a kopáním zadníma nohama.
Klokan Bennettův (Wallabia rufogrisea frutica) A - Bennett´s red-necked wallaby N - Bennettkänguruh Třída - Klokan Bennettův savci
Řád - Klokan Bennettův vačnatci
Čeleď - Klokan Bennettův klokanovití
Zeměpisné rozšíření - Klokan Bennettův Tasmánie
Biotop - Klokan Bennettův křoviny a blahovičníkové lesy
Potrava - Klokan Bennettův části keřů, byliny i tráva
Rozměry - Klokan Bennettův délka těla 66-92,5 cm, délka ocasu 62-88 cm, hmotnost 11-27 kg
Rozmnožování - Klokan Bennettův Rozmnožuje se během celého roku, samice je březí 29-30 dní. Mládě po narození váží asi 1 g a do vaku se vrací do stáří 40 týdnů.
Věk - Klokan Bennettův 12-15 let
Zajímavosti - Klokan Bennettův Jedná se o poddruh klokana rudokrkého. Je dosti otužilý a snáší nízké teploty díky husté srsti na celém těle i na ocase. Bývá chován i v parcích a oborách. Často vytváří albinotické jedince s bílou srstí a modrýma očima.
Klokan parma (Macropus parma) A - Parma kangaroo N - Parma Kanguruh Třída - Klokan parma savci
Řád - Klokan parma vačnatci
Čeleď - Klokan parma klokanovití
Zeměpisné rozšíření - Klokan parma jihovýchodní Austrálie
Biotop - Klokan parma tropické deštné lesy
Potrava - Klokan parma části rostlin (listy, výhonky, plody apod.)
Rozměry - Klokan parma Hmotnost 2,6-5,9 kg, délka těla 42,5-53 cm, délka ocasu 40,5-54,5 cm
Rozmnožování - Klokan parma Samice je březí 33-36 dní, poté rodí jediné mládě.
Zajímavosti - Klokan parma Jako u všech vačnatců má vak na břiše pouze samice. Mládě se rodí maličké a nedokonale vyvinuté. Samo vyšplhá do vaku, kde se přisaje ke struku. Ve vaku dokončuje vývoj asi 3 měsíce, ale do vaku se vrací i po jeho opuštění.
Klokan rudý (Macropus rufus) A - Red kangaroo N - Rotes Riesenkänguruh Třída - Klokan rudý savci
Řád - Klokan rudý vačnatci
Čeleď - Klokan rudý klokanovití
Zeměpisné rozšíření - Klokan rudý Austrálie kromě jižního, východního a severního pobřeží
Biotop - Klokan rudý stepní a řídce křovinaté nížiny, i zemědělská krajina
Potrava - Klokan rudý různé části rostlin, plody
Rozměry - Klokan rudý délka těla 0,8-1,6 m, délka ocasu 0,7-1,2 m, hmotnost 20-95 kg, samci jsou větší než samice a vztyčeni měří na výšku i více než 2 m.
Rozmnožování - Klokan rudý Samice je březí 32-34 dny a pak rodí 1 mládě. Je velké asi 1,5-2 cm, velmi nedokonale vyvinuté. Vyšplhá se do vaku a tam se pevně přisaje ke struku, který mu v tlamičce zduří, takže nespadne ani při rychlém pohybu matky. Ve věku asi dvou měsíců začíná mládě vystrkovat hlavu, za další měsíc vak poprvé opustí. Při nebezpečí se však do něj vrací a ještě dlouho poté, kdy se do vaku nevejde, se snaží v něm ukrýt alespoň hlavu nebo se napít mateřského mléka.
Věk - Klokan rudý 25-30 let
Zajímavost - Klokan rudý Klokan rudý dostal jméno podle zbarvení samců, kteří jsou rezaví. Samice a mláďata mívají spíše šedavou barvu srsti. Žijí ve skupinách, aktivní jsou především ráno a večer. Rádi se ochlazují v mělké vodě nebo tak, že si olizují předloktí. Při pohybu v klidu hopsají klokani po všech čtyřech, při útěku skáčou po zadních a rovnováhu udržují ocasem. Vyskočí až do výšky 3 m a do dálky 10 m, rychlostí téměř 50 km/h.
Klokánek králíkovitý (Bettongia penicillata) A - Brush-tailed bettong N - Būrstenkänguruh Třída - Klokánek králíkovitý
savci
Řád - Klokánek králíkovitý vačnatciČeleď - Klokánek králíkovitý klokánkovití
Zeměpisné rozšíření - Klokánek králíkovitý malé území na jihozápadě a Austrálie
Biotop - Klokánek králíkovitý křovinaté oblasti
Potrava - Klokánek králíkovitý semena, listy a další části rostlin, houby, hmyz
Rozměry - Klokánek králíkovitý délka těla 30-38 cm, délka ocasu 29-36 cm, hmotnost 1,1-1,6 kg
Rozmnožování - Klokánek králíkovitý Samice je březí 21 den, rodí 1 mládě, které váží asi 1 gram. Ve vaku zůtává tři měsíce a pak obývá s matkou společné hnízdo, dokud vak neopustí další mládě.
Věk - Klokánek králíkovitý 4-6 let
Zajímavosti - Klokánek králíkovitý Výborně skáče i šplhá. Je kriticky ohrožený, kdysi žil v lesích na celém jihu Austrálie.
Komba ušatá (Galago senegalensis) A - Senegal bushbaby N - Senegal-galago Třída - Komba ušatá savci
Řád - Komba ušatá primáti
Čeleď - Komba ušatá kombovití
Zeměpisné rozšířen - Komba ušatá Afrika od Senegalu po Tanzánii
Biotop - Komba ušatá křovinaté savany, řídké lesy
Potrava - Komba ušatá Živí se jednak nejrůznějším hmyzem a jeho larvami, pavouky i dalšími bezobratlými. Nemalý podíl na jídelníčku má míza kapinic (akácií).
Rozměry - Komba ušatá délka těla 14-21 cm, délka ocasu 20-30 cm, hmotnost 150-300 g
Rozmnožování - Komba ušatá Samice je březí 120-126 dní a rodí 1-3 mláďata, a to dvakrát ročně. Mláďata jsou nejprve v hnízdě na stromě nebo v keři, už za 10 dní ho však opouštějí.
Věk - Komba ušatá V přírodě zřejmě kolem 10 let, v chovech až 17 roků.
Zajímavosti - Komba ušatá Komby žijí v malých samičích skupinách s mláďaty. Dospělí samci jsou samotáři. Je noční, den přespává v husté spleti větví. Své území si komby značkují močí, kterou nanášejí na tlapky. V případě nebezpečí prchají velkými skoky, přičemž se odrazí všemi čtyřmi a huňatým ocasem kormidlují.
Koza domácí kamerunská (Capra hircus) A - Cameroon goat N - Kamerun-Ziege Třída - Koza domácí kamerunská savci
Řád - Koza domácí kamerunská sudokopytníci
Čeleď - Koza domácí kamerunská turovití
Zeměpisné rozšíření - Koza domácí kamerunská Afrika od obratníku Raka po obratník Kozoroha
Biotop - Koza domácí kamerunská pastviny
Potrava - Koza domácí kamerunská výhonky, tráva, listy
Rozměry - Koza domácí kamerunská délka těla 80-90 cm, délka ocasu 10-12 cm, výška v kohoutku 40-50 cm, hmotnost 25-30 kg
Rozmnožování - Koza domácí kamerunská
Samice rodí 1-3 mláďata, která jsou velmi dobře vyvinutá.
Zajímavosti - Koza domácí kamerunská Samec se od samice liší celkově větší velikostí a mohutnějšími rohy. Koza obratně šplhá po nízkých stromech i po skálách. Jedná se o starobylé plemeno,, které se vyskytuje na jižním okraji areálu rozšíření kozy domácí.Kozorožec kavkazský (Capra caucasica) A - West-Caucasian Ibex N - Westkaukasischer Steinbock Třída - Kozorožec kavkazský savci
Řád - Kozorožec kavkazský sudokopytníci
Čeleď - Kozorožec kavkazský turovití
Zeměpisné rozšíření - Kozorožec kavkazský pohoří Kavkaz
Biotop - Kozorožec kavkazský souvislé horské masivy
Potrava - Kozorožec kavkazský byliny, tráva, listy
Rozměry - Kozorožec kavkazský délka těla 1,3-1,4 m, délka ocasu 12-15 cm, výška v kohoutku 60-85 cm, hmotnost 50-120 kg
Rozmnožování - Kozorožec kavkazský Samice je březí 147-180 dní a rodí 1-2 mláďata, obvykle v květnu nebo v červnu.
Věk - Kozorožec kavkazský
12-18 (20) let
Zajímavosti - Kozorožec kavkazský Kozorožci výborně šplhají po strmých skálách, kde se udrží díky typicky tvarovaným kopytům. Ta mají ostrý a pružný okraj a mírně prohloubenou nášlapnou plochu. Po došlápnutí působí jako přísavka. Samci mají oproti samicím delší a silnější rohy, obloujkovitě zahnuté nad hřbet a s výraznými vruby na přední straně.
Křeček velký (Hypogeomys antimena) A - GIANT JUMPING RAT (VOTSOTSA) N - VOTSOTSA Třída - Křeček velký savci
Řád - Křeček velký hlodavci
Čeleď - Křeček velký křečkovití
Zeměpisné rozšíření - Křeček velký Madagaskar
Biotop - Křeček velký suché opadavé lesy s písčitou půdou
Potrava - Křeček velký semena, spadané plody, kůra stromů
Rozměry - Křeček velký délka těla 30-35 cm, délka ocasu 20-25 cm, hmotnost 1,2 kg
Rozmnožování - Křeček velký Ví se velmi málo, rodí 1-2 mládata.
Zajímavosti - Křeček velký Několik křečků obývá podzemní systém přibližně šesti doupat, většinou žijí v rodinách. Obvykle běhají po čtyřech, ale dokážou skákat po zadních nohou jako klokani. Křečci velcí jsou velmi ohroženi kácením lesů na Madagaskaru.
Kulan (Equus hemionus kulan) A - Kulan (Asiatic wild ass) N - Kulan (Halbesel) Třída - Kulan savci
Řád - Kulan lichokopytníci
Čeleď - Kulan oslovití
Zeměpisné rozšíření - Kulan malé území na jihu Střední Asie
Biotop - Kulan suché biotopy - poušť a polopoušť, travnaté území
Potrava - Kulan tvrdá tráva, byliny, výhonky a listy keřů
Rozměry - Kulan délka těla 2-2,5 m, délka ocasu 20-40 cm, výška v kohoutku 1-1,4 m, hmotnost 200-260 kg
Rozmnožování - Kulan Samice rodí po březosti trvající 11 měsíců jedno mládě, které je velké a záhy je schopné následovat matku.
Věk - Kulan asi 20 let
Zajímavosti - Kulan Kulan patří mezi asijské osly, kteří jsou oproti africkým větší a pískově zbarvení.
Kůň Převalského (Equus przewalskii) A - Przewalski´s horse N - Przewalski Pferd Třída - Kůň Převalského savci
Řád - Kůň Převalského
lichokopytníci
Čeleď - Kůň Převalského koňovitíZeměpisné rozšíření - Kůň Převalského
dříve Střední Asie, dnes už v přírodě nežije
Biotop - Kůň Převalského stepi a polopouštěRozměry - Kůň Převalského
délka těla 2-2,2 m, výška v kohoutku 1,25-1,45 m, hmotnost 250-320 kg
Rozmnožování - Kůň Převalského Klisna po 11 měsících březosti rodí jedno mládě, které saje 6-7 měsícůVěk - Kůň Převalského více než 35 let
Zajímavosti - Kůň Převalského Je jediným dnes žijícím druhem divokého koně, ve volné přírodě byl vyhuben v 60. letech 20. století. Pražská zoo vede od roku 1959 celosvětovou plemennou knihu. Je zařazen na listinu ohrožených druhů zvířat IUCN.
Kuna rybářská (Martes pennanti) A - Fisher N - Fischermarder Třída - Kuna rybářská savci
Řád - Kuna rybářská šelmy
Čeleď - Kuna rybářská kunovití
Zeměpisné rozšíření - Kuna rybářská sever Severní Ameriky až Kalifornie
Biotop - Kuna rybářská lesy všech typů kromě tropických
Potrava - Kuna rybářská Loví hlavně hlodavce od urzonů, zajíců a veverek po myši, nepohrdne ani zdechlinami a plody či výhonky rostlin.
Rozměry - Kuna rybářská délka 79-103 cm, ocas 30-42 cm hmotnost 1,4-8,2 kg
Rozmnožování - Kuna rybářská Doba březosti je 11-12 měsíců, z toho 9-10 měsíců utajené březosti, kdy se vajíčko nevyvíjí. Samice rodí 1-5 mláďat, která kojí asi 3-4 měsíce. Jsou ukrytá v hnízdě ve skalní puklině nebo v dutém stromě.
Zajímavosti - Kuna rybářská České jméno si zaslouží hlavně díky tomu, že skvěle plave, ryby však nijak často neloví. Stejně dobře také šplhá.
Kuskus pozemní (Strigocuscus gymnotis) A - Ground cuscus N - Gleichfarb-kuskus Třída - Kuskus pozemní savci
Řád - Kuskus pozemní vačnatci
Čeleď - Kuskus pozemní kuskusovití
Zeměpisné rozšíření - Kuskus pozemní Nová Guinea
Potrava - Kuskus pozemní převážně různé části rostlin - plody, listy, výhonky, výjimečně menší živočichové
Rozměry - Kuskus pozemní délka těla 31-52 cm, délka ocasu 24-39 cm, hmotnost 1,5-4,8 kg
Rozmnožování - Kuskus pozemní Samice je březí asi 19 dní a poté rodí 1 mládě, které tráví ve vaku namířeném dopředu asi 100 dní.
Zajímavosti - Kuskus pozemní Umí sice šplhat, ale většinu života tráví na zemi. Zde si také buduje hnízdo na spaní. Na stromy se uchyluje v případě nebezpečí a pak rychle šplhá pomocí ovíjivého ocasu. Je aktivní v noci.
Všem, kteří chtějí vidět tyto zvířata na vlastní oči doporučujeme návštěvu ZOO Praha.
