Skrytá nebezpečí letních radovánek

Bodnutí včelou, vosou nebo jiným bodavým hmyzem končí v lepších případech jen lehkou alergickou reakcí, která se projeví zarudnutím, svěděním a mohou se objevit pupínky. Pokud jde ovšem o alergika, může takové bodnutí vyvolat anafylaktický šok, který může dokonce ohrozit život. Anafylaktický šok se rozvíjí během několika sekund. Projevuje se svěděním a pálením kůže, objevují se otoky nebo kopřivka. Přidávají se potíže s dýcháním, pokud jde o těžký šok dojde k poklesu krevního tlaku nebo ke ztrátě vědomí. Alergici by měli neustále nosit antihistaminika, aby předešli vzniku anafylaktického šoku v případě bodnutí.

Nejvyšší výskyt klíšťat bývá právě v letním období. S klíštětem se můžeme setkat v nížinách, v horských oblastech, v městském parku. Většinou se drží v trávě nebo keřích do jednoho metru nad zemí. Klíšťata jsou přenašeči lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy. Klíšťová encefalitida je infekční onemocnění mozku a mozkových blan. Účinnou prevencí je očkování, které chrání organismus před všemi evropskými subtypy tohoto viru. Lymská borelióza je způsobena bakterií Borrelia bugdorferi, jde také o infekční onemocnění, které kromě klíšťat přenášejí komáři, mouchy a ovádi. Borelióza se projeví nejdříve kožním příznakem, teprve po uplynutí několika týdnů nebo měsíců se může projevit neurologické, kloubní, srdeční nebo jiné postižení. Také u lymské boreliózy je vhodným preventivním opatřením očkování.

Mezi úpalem a úžehem je určitý rozdíl. Oba tyto stavy jsou nebezpečné především pro děti.  Úžeh je stav způsobený přehřátím organismu přímým účinkem slunečních paprsků a to především na hlavu. Při úžehu jsou přímo podrážděny mozkové obaly a mozek. Od úpalu se liší pozdějším příchodem příznaků. U úžehu se můžeme setkat s výskytem křečí a s bezvědomím. Úpal je stav zapříčiněný působením tepla v uzavřeném prostoru bez přímého slunečního záření. Vzhledem k účinnosti termoregulačních mechanismů úpal nejčastěji postihuje děti a starší lidi. Prvním příznakem úpalu je bolest hlavy, teplota, později pocit na zvracení, zmatenost a závratě. U obou stavů je důležité postiženého přesunout do chladnějšího, větraného prostředí a pozvolna ochlazovat tělesnou teplotu. Pokud je postižený při vědomí, můžeme podávat chladné nápoje, nejlépe iontové nápoje, minerálky, ale v nouzi postačí mírně osolená studená voda.

Léto je pro potraviny nebezpečné období, pokud pozřeme kontaminované jídlo je problém za dveřmi. Vysoké teploty jsou ideální pro množení bakterií v zejména v různých lahůdkách a cukrářských výrobcích. Po konzumaci zkažených potravin mohou nastat nejrůznější obtíže jako nevolnosti, zvracení a průjem. V létě dochází každoročně k vyššímu výskytu salmonelózy. Mezi nejrizikovější potraviny, kde se salmonelóza může vyskytnout patří drůbeží maso, vejce a výrobky z těchto surovin. Na salmonelózu je třeba dávat pozor při domácím grilování a opékání. Nebezpečí se skrývá také ve zmrzlině. Pokud kupujete kopečkovou zmrzlinu všímejte si jestli jsou čisté vaničky ve kterých je zmrzlina uložena, jestli je vitrína uzavřená a jestli je voda na oplach porcovacích kleští čistá. Nejezte kornoutek celý, jestliže není zabalen v ubrousku.