Špenát ve zkratce špenát má svůj původ v Íránu a Afghánistánu čerstvý špenát se pěstuje k přímé spotřebě na jaře a na podzim špenát se pěstuje v několika odrůdách, nejvíce v oblibě je zahradnický nejčastěji je využíván mražený špenát - má i při delším skladování stále velmi vysoký obsah vitaminu C zásobárna cenných stopových prvků, vitaminů a minerálních látek bohatý hlavně na vitamin C a A, vitaminy skupiny B, biotin, niacin, draslík, železo, hořčík a vlákninu Špenát obsahuje kyselinu šťavelovou - pozor! Vysoký podíl kyseliny šťavelové, která brání resorpci vápníků ve střevech a díky nadměrnému hnojení chemickými prostředky také může špenát obsahovat množství dusičnanů. Raději konzumujte špenát v menších dávkách a nejlépe s trochou oleje, který zpomalí trávení a umožní lepší vstřebávání účinných látek.
Účinky špenátu na organismus zpevňuje kosti a zuby aktivuje metabolismus sacharidů posiluje imunitní systém podporuje činnost srdce pomáhá při zácpě zlepšuje náladu, zahání únavu zklidňuje nervovou soustavu posiluje pokožku, vlasy a nehty odvodňuje tělo - působí jako diuretikum Špenát a vývojové vady plodu S nedostatkem kyseliny listové mohou souviset vývojové vady plodu. Kyselina listová je nezbytná především pro syntézu DNA a podílí se na tvorbě některých neesenciálních aminokyselin. Je důležitá pro růst a další procesy normálního vývoje zárodku a omezuje vznik mutací genů.
Je prokázáno dle studií, že dostatek kyseliny listové má vliv na vyšší porodní hmotnost miminka a omezuje riziko předčasného porodu.
Při nedostatku kyseliny listové se v těhotenství objevují vrzozené vývojové vady jako deformace a znetvoření srdce, končetin, rozštěp patra nebo páteře.