Veslování – kolektivní sport Veslování patří mezi kolektivní sporty, kdy se různý počet veslařů snaží na speciální lodi překonat určitou vzdálenost v co nejkratší době.
Veslování – co obnáší? Veslování je náročné na sílu v nohou, v zádech a ramenech. Při závodním veslování obsahuje závodní trať 6 až 8 závodních drah. Závodiště by nemělo mít žádný proud, ideální je veslování v závětří. Závodí se na umělých kanálech i přírodních nádržích. Břehy kanálu by měly být uzpůsobeny k tomu, aby vlny vznikající při závodě byly pohlcovány.
Veslování a lodě Lodě se dělí na párové a nepárové.
Na nepárových lodích má každý veslař pouze jedno veslo.
Na párových má každý dvě.
Typy lodí jsou skif, dvojskif a lodě pro dva až osm členů posádky s kormidelníkem či bez.
Mistrovství světa se uskutečnilo poprvé roku 1962. Veslování – technika Veslování vyžaduje zvládnutí určité techniky, protože se od toho odvíjí to, jak rychle loď pojede.  Rychlost lodi určuje síla v zátahu, délka tempa a frekvence tempa.
Nejdůležitější význam pro rychlost lodi má lopatka vesla během zátahu.
Čím rychleji je lopatka zatopena, tím delší a účinnější bude zátah. Na zátahu se tak podílejí všechny svalové skupiny, které mají za úkol poslat loď co nejdál.
Dostatečně dlouhé tempo veslaře určuje správné postavení páteře, postavení hrudi vůči stehnům a zároveň uvolněný a připravený postoj.
Veslařské styly se liší podle toho, kde je položen důraz (na zaveslování, na dokončení tempa či na rytmus), tím je pak ovlivňována poloha těla během pohybu.