Vztah na dálku

Vzdálenost pár stmeluje; udržuje a rozněcuje vášeň. Nedochází tak často ke konfliktům (ani nemá kdy, když se tak málo vídáme...) a vztah není ohrožen rutinou - každé setkání je výjimečnou událostí. Když už se vidíme, máme chuť se plně věnovat jeden druhému. Vztah na dálku přispívá k tomu, že si svůj protějšek idealizujeme, sníme o něm bez rizika, že bychom byli zklamáni nebo zraněni jeho chováním.

Na druhou stranu nemáme šanci poznat všední každodenní život svého partnera/partnerky. Vztah na dálku také neumožňuje konfrontaci a konflikty, které jsou hnacím motorem každého vztahu.

V první řadě si musíme uvědomit, že navzdory vzdálenosti tvoříme pár a našemu vztahu musíme věřit. Snažme se co nejvíce profitovat ze vzájemných setkání - jsou to vzácné chvilky, které můžeme využít k opětovnému svádění, bližšímu poznávání i se všemi riziky, které to přináší, protože emoce jsou vypjaté a jakékoli malé nedorozumění v podobě zdravotního nebo sexuálního problému se může změnit v drama.

Je vhodné udržovat pravidelný kontakt, který by ale neměl přerůst v posedlost a špehování. Vhodnější je kontakt prostřednictvím dopisů a e-mailů než telefonem, který dává prostor k dezinterpretaci a může vést až k hádce (opravdu to řekl/a dost zamilovaně? A nebyly v pozadí slyšet ženské/ mužské hlasy...?)

Rizikovým faktorem je, když jeden nebo oba partneři sami sebe dostatečně neznají a neujasnili si základní otázky, které souvisejí spíš s vniřní nejistotou než láskou: žárlivost, silná touha někoho vlastnit, přání kontrolovat druhé.

To se může stát opravdovou hrozbou každého vztahu. Láska na dálku vyžaduje určitý nadhled, vyrovnanost a hlavně víru sama v sebe. Jestli něco z toho chybí, vztah se ocitá v ohrožení.

Dalším nebezpečím je nejistá vidina příštího setkání. Příklady dokazují, že vztah na dálku nemůže trvat příliš dlouho. Je třeba mít před sebou konkrétní datum, kterého se můžeme chytit: uvidím ho/ji za měsíc, půl roku, na Vánoce...

Vztah ohrožuje i neschopnost jednoho z partnerů snášet samotu - v případě problému je daleko náchylnější hledat jinou spřízněnou duši, které se může vypovídat, nebo rameno, na kterém se může vyplakat.