Zdraví z pohanky

Pohanka, ač je často označována za obilovinu, k této skupině vůbec nepatří. Je to jednoletá rostlina, která dorůstá do výšky až jednoho metru a více společného toho má například s rebarborou nebo se šťovíkem.  Pohanka se začala pěstovat ve velkém v mnoha zemích, ale lze ji pěstovat i na záhonech v běžné zahrádce. Nepotřebuje zvláštní zeminu, je nenáročná a zpravidla ji nenapadají ani žádní škůdci.

Pohanku, kterou pěstujeme doma na zahradě, je třeba před konzumací opražit. Tím se ztratí natrpklá chuť a zvýrazní se její chuť po oříšcích. V obchodech můžeme narazit na několik druhů pohanky či jejího zpracování, vždy je ale lepší sáhnout po balení světlé pohanky, která nebyla loupána za vysokých teplot, ale za pomoci mlýnských kamenů. Samozřejmě je úplně nejlepší koupit pohanku, která není oloupána vůbec, neboť jen v té najdeme veškeré živiny (podobně jako v obilovinách či v rýži). Pohanka se také vyskytuje v jiných podobách, např. jako instantní kaše, dietní chlebíčky apod., nicméně zde je výživová hodnota velice nízká.

Pohanka je zdrojem mnoha důležitých látek a mezi ty podstatné patří rutin, který je odpovědný za stavbu žilních i cévních stěn, pomáhá je udržovat pružné a také snižuje vysoký krevní tlak. Chcete-li získat z pohanky co největší množství rutinu, konzumujte tuto potravinu s vitamínem C, který pomáhá rutin vstřebávat.

Pohanka dále obsahuje bílkoviny, sacharidy, vápník, fosfor, draslík, vitamíny skupiny B, vlákninu a zdravé tuky. Mouka z pohanky neobsahuje lepek, proto je vhodná pro bezlepkovou dietu.

Z pohanky si můžeme připravit spoustu chutných receptů, například: pohankového kubu, pohankové rizoto, pohankový tabbouleh nebo ji můžeme smíchat jen s jogurtem a ovocem, a dopřát si tak vydatnou a zdravou snídani.