Každý vodnář, který má alespoň špetku sebeúcty, bude z přesvědčení nebo rovnou od přírody divný, nepodobný ve většině podstatných ohledů zbytku normálních smrtelníků. Ale také mezi vodnáři samotnými existují dost podstatné rozdíly, protože jejich údělem je být originální. Když tedy vezmete cokoli z naprosto základních lidských potřeb, vodnáři budou mít tu největší tendenci a schopnost to do co možná největší míry ignorovat. Úplně typický vodnář je intelektuálního založení a jídlo je pro něj pouze natolik atraktivní, nakolik dokáže stimulovat jeho myšlení. V nejzákladnějším smyslu to bude skrze v něm obsažené látky - stimulanty jako kofein, cukr nebo čokoláda tedy můžou být vodnáři velmi snadno značně nadužívány. Ať už vodnář svoji hlavu používá k čemukoli - počítání příkladů, programování her, psaní příběhů, atd. - bude potřebovat soustředit se dlouhé hodiny, pravděpodobně místo spánku. Tím si ovšem koledují o rozkolísaný krevní tlak. Pokud to bude vodnář-sportovec nebo vodnář-mechanik nebo vzácný a značně nevyužitý vodnář-dělník, zřejmě to bude s jeho stravou lepší, ale i tak bude nezřídka na jídlo zapomínat nebo nebude schopný udržovat pravidelný denní režim, o nějakých pevně zakotvených jídlech ve svém rozvrhu ani nemluvě. Stejně tak můžou vodnáři při výběru jídla často upřednostňovat něco naprosto abstraktního - cool značku, vtipnou reklamu, originální barvičky a tvary, zkrátka takové faktory, které s výživou nemají nic společného.
Co všechno se dá (ne)uvařit
Ti nejvíce na jídlo vyloženě zaměření vodnáři se pak budou dělit převážně do dvou hodně nemainstreamových táborů. Ti filozoficky zaměření nebo politicky aktivističtí mohou snáz než kdo jiný přijmout za své vegetariánství. Už jen vzdor proti společenským konvencím jim bude v takovém případě dostatečným důvodem, i když zrovna vodnáři (a hlavně ženského pohlaví) to mohou se snahou zachránit zvířata myslet smrtelně vážně. Protože pro ně jídlo je stejně jako všechno ostatní ve skutečnosti abstraktní záležitostí, zřeknutí se masa pro ně vlastně ani není tak velká psychická oběť. Druhý ultra-výstřední tábor mezi vodnáři (hlavně muži tentokrát) bude naopak ten fandíci spíš vědě než přírodě. Ptáte se jak souvisí věda s jídlem? Divili byste se, co tak můžou být lidi schopní vymyslet, když pro ně tradiční kuchyně nemá žádnou vnitřní hodnotu a mají spoustu IQ a volného času. A laboratoř. Tam se totiž podle všeho také dá dělat jídlo - už nějakou dobu se například pracuje na úplně syntetickém jídle. Tím nemyslím nějaká éčka, nýbrž regulérní rostlinnou a masnou hmotou ze zkumavky. Nebo z replikátoru jako ze Star Treku. V mezičase se pak dá ve zkumavkách "normálně" vařit - míchat příchutě z normálně nejedlých nebo alespoň samostatných chemických sloučenin a zároveň tak dělat show (barevné, bublavé, dýmící a prskající chemické reakce za podivných tlaků a teplot). Při normálním stolování pak jen těžko budete schopní vodnáře oslnit, protože mu to bude celkem jedno. Jen si dejte pozor, jestli náhodou není vegetarián, vegan, frutarián nebo něco takového. Potom před ním opravdu nedoporučuji jíst maso, jinak vás požene pomalu k mezinárodnímu soudu. Pokud ho jídlo jenom celkem nezajímá, pak se zavděčíte prakticky čímkoli, co od něj nebude vyžadovat žádnou zvláštní snahu a čeho bude dost.
