Jak se zbavit závislosti na čokoládě?

Čokoláda je směs kakaového másla, která může, ale nemusí obsahovat ještě mléko a cukr. Nejenže vyniká svou chutí, ale je prospěšná i pro naše zdraví: obsahuje velké množství draslíku, magnézia, malé množství vápníku a sodíku, stopy železa a vitamínů A1, B1, B2, D a E.

Můžeme opravdu mluvit o závislosti na čokoládě? Závislostí se rozumí patologický stav, který nám bere možnost svobodné volby, nejsme schopni naše reakce ovládat vůlí a bez konzumace dané látky se už neobejdeme.

Někteří lidé tvrdí, že jsou skutečně závislí na čokoládě. Každý den, navzdory předsevzetí, že už ji nebudou konzumovat, musejí mít svou tabulku čokolády nebo čokoládovou tyčinku - chuť na ni je silnější než pevná vůle. I když je pro mnohé těžké zůstat u jednoho kousku čokolády, v tomto případě se nejedná o závislost. O ní mluvíme v případě, že jde o nutkavou potřebu.

Jak tuto nutkavou potřebu rozeznat? Chuť na drogu je nepotlačitelná, nejsme s to její konzumaci kontrolovat, trpíme abstinenčními příznaky, vytlačujeme a zanedbáváme jiné potřeby, např. přátele, koníčky, práci. Pokračujeme v konzumace navzdory našemu vědomí o škodlivých účincích drogy a jsme schopni pro její získání udělat cokoli.

Drogy jsou psychoaktivní látky, tzn. že ovlivňují nervový systém, zvláště mozek. Nervový systém je složen z neuronů, jakýchsi „elektrických kabelů“, které mezi sebou komunikují prostřednictvím chemických látek neurotransmiterů. Psychoaktivní látky ovlivňují činnost těchto neurotransmiterů. Čokoláda obsahuje molekuly schopné vyvolat závislost. Patří k nim hlavně kanaboidy, shodné s některými látkami nacházejícími se v marihuaně.

O čokoládě se ví, že zmírňuje stres a úzkost a má antidepresivní účinky, díky nimž zlepšuje náladu. Ale navzdory lehkému pocitu euforie, který následuje po požití čokolády, ji nemůžeme považovat za drogu. Aby se opravdu projevily její psychoaktivní účinky, museli bychom jí zkonzumovat neuvěřitelné množství.

Čokoláda nepatří mezi základní potraviny, nezbytné k fungování organismu. Dopřejeme si ji, když si chceme udělat radost - je to potěšení, malý sladký požitek. A právě na tomto potěšení dopřát si čokoládovou pochoutku (tedy ne na čokoládě samotné) se stáváme závislými.

Často se stává, že vztah k jídlu souvisí s citovým životem a emocemi, takže za konzumací čokolády se může skrývat nedostatek citů nebo prázdnota našeho života. Mnohdy omlouváme sami sebe tím, že právě procházíme složitým obdobím, tak máme právo na trochu kompenzace v podobě čokolády nebo jiných sladkostí. Ale z toho se může stát začarovaný kruh - po čokoládě tloustneme, nejsme tak atraktivní, přestáváme se líbit.. a jsme znovu nešťastní a potřebujeme se utěšit - čím jiným než čokoládou. Pocit viny pak může přejít až k bulimickému chování, proto by opravdu nekontrolovatelná chuť na čokoládu měla být konzultována s lékařem. Klíč k odbourání této „závislosti“ leží ve vyřešení vlastních problémů.