Naučte se pracovat s hněvem!

Hněv je velmi nebezpečná emoce. Vytváří v těle škodlivé látky, které negativně ovlivňují krevní tlak, cévy srdce a hlavy, žlázy z vnitřní sekrecí a žaludek, navíc také výrazně oslabují imunitní systém, takže snadno onemocníte. Zároveň je překážkou pro rozumné jednání. Toho, co řeknete v područí hněvu, obvykle již za pár minut po jeho odeznění litujete!

Přestože je hněv nezdravý, není ideální jej v sobě dusit. Jde spíše o to najít způsob, jak hněv vyjádřit rozumně. Potlačený hněv nezmizí, ale kumuluje a čeká pak na další drobnost, která vás vytočí – pak ale vyjde ven se vší parádou. Mezitím v organismu bují jako rakovina – ve formě žaludečních vředů, vyrážek, astmatu, vysokém krevním tlaku, nebo také nespavosti (či naopak zvýšenou únavou), úzkosti, jízlivosti, aroganci, tíhnutím k drogám atd.

Bohužel, společnost nám říká, že hněvat patří do škatulky nevhodného chování a tak v sobě hněv dusí většina z nás. Zároveň nám ale ukazují opak – v televizi je „hrdinů“, kteří jsou od první až do poseldní klapky nahněvaní a mstí se za své příkoří, nespočet. Tím nám rozzlobené jedince předkládají jako vzor. Přitom právě hněv je příčinou mnoha neshod, v konečném důsledku ale také spouštěčem násilí a válek.

Nebojte se dát najevo, co se vám nelíbí, pozor ale na způsob argumentace. Nezvyšujte hlas, važte slova. I hněv může být kultivovaný! Pokud máte potíže se sebeovládáním, nejdříve napočítejte do tří, představte si něco velmi pozitivního, a teprve poté začněte. Zbytky negativních emocí pak můžete ventilovat doma i méně kultivovaně – zadupejte si, zakřičte, zaběhejte si nebo zaboxujte. Také pokud víte, že by vám projevy hněvu (i ty kultivované) více uškodily než pomohly – například v práci, nechejte si jeho ventilování na popracovní dobu.

Abyste se nadobro zbavili hněvu, musíte se zbavit také posuzování. Nejčastěji se totiž zlobíme, když druzí nesplní naše očekávání. Každý má ale právo být sám sebou! Různá očekávání míváme také sami k sobě. Paliže představu o své idealizovaném já nenaplníme, přichází zklamání a vztek. Naučte se raději sebe i druhé brát jaké jsou a milovat je se vším všudy, neklaďte lásce žádné podmínky – pak to ani není skutečná láska.

Hněv je v podstatě obrana proti strachu - strachu z trapnosti, strachu, že nebudeme druhými milováni, strachu z prohry či ze ztráty. Hněvu se lze zbavit pouze pochopením a láskou. Zjistěte příčinu hněvu, odpusťe si (druhým) a jděte dál.