Víno – nápoj panovníků
Přestože první zmínky o nápoji z kvašených hroznů pocházejí z období mnoho tisíciletí před naším letopočtem, na naše území – do Čech a na Moravu se réva dostala o něco později. Pěstovat se tu začala ve třetím století našeho letopočtu, více se ale rozšířila mezi devátým a desátým stoletím. Zalíbení v pěstování i konzumaci našel například kníže Bořivoj, svatý Václav, Karel IV nebo také Václav IV.
Věrným konzumentem a pěstitelem se stal také kníže Maxmilián z Dietrichsteina, majitel mikulovského panství, který Mikulovu zajistil slávu budoucnosti. Na svůj zámek pozval bednáře Christofa Spechta a dojednal s ním stavbu jednoho z největších vinných sudů, který kdy mohl spatřit světlo světa.
Osmý největší sud
Sedmnácté století, psal se rok 1643. Brněnský bednář Christof Specht byl pověřen stavbou obřího sudu, který by pojal více než sto tisíc litrů vína. Jeho výhradním majitelem se měl stát kníže Maxmilián, který chtěl sud naplnit vínem poddaných. Víno v tomto případě sloužilo jako daň, kterou museli vinaři pravidelně platit.
Specht začal společně s tesařem Schützem (který měl na starost lůžko sudu) na sudu pracovat koncem ledna a knížeti se zavázal smlouvou, která mu ukládala povinnost sud dokončit do vinobraní. Stavba mu trvala přibližně osm měsíců, tedy přesně do vinobraní a oba jej stavěli přímo ve sklepích mikulovského panství. Od knížete inkasovali tučnou odměnu za dobře a kvalitně odvedenou práci a sud tak stojí v zámeckém sklepě dodnes.
Mikulovský sud měří více než šest metrů do dálky, přesně 621 cm, průměr přední strany sudu je 447cm a průměr boční stěny je více než pět metrů, tedy 524 cm. Na přední straně zde stojí nápis „WERCKMAISTER CHRISTOF SPECHT BINDER UND BANCKRICHTER IN BRIN ANNO 1643 IAR“.
Momentálně je osmým největším sudem v Evropě, nicméně také zaujímá druhé místo, coby nejstarší a zároveň největší dochovaný sud na víno.
Diskuze