Abychom vám mohli poskytovat služby sociálních sítí, používáme na tomto webu soubory cookie. Soubory cookie slouží k osobnímu přizpůsobení obsahu, poskytování reklam na míru. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie.

Kalendář a jeho historie

Název kalendář vznikl již ve starém Římě a souvisí se slovem měsíc. Kalenda - novoluní, bylo jedním z hlavních uznávaných nebeských úkazů v Římě. Druhá část slova kalendář je clare - prohlásit.
Čísla na papíře s propiskou

Kalendář a jeho historie

Název kalendář vznikl již ve starém Římě a souvisí se slovem měsíc. Kalenda - novoluní, bylo jedním z hlavních uznávaných nebeských úkazů v Římě. Druhá část slova kalendář je clare - prohlásit. Druhů kalendářů je v dnešní době mnoho, a proto je dělíme do tří základních skupin.

Lunární kalendáře
- sledující pohyby měsíce.
Solární kalendáře - sledující pohyby slunce
Lunisolární
– sledují pohyby slunce i měsíce

Egyptský hvězdný kalendář

Tento kalendář se používal na březích Nilu. Dnes patří k jedním z nejstarších, které známe. Ve starověku, byla pro Egypťany nejdůležitější událost roku rozvodnění Nilu a proto i kalendář byl určen k přesnému určení tohoto data. Rok měl 365 dní, 12 měsíců po 30 dnech a zbylých 5 dní byly svátky. Ačkoliv tento kalendář nevyhovoval, udržel se po celou historii Egypta. Po 1460 letech opět ukazoval původní datum , i když uběhlo 1461 let. Rok se tehdy dělil na 3 fáze po 4 měsících - záplavy, setbu a sklizeň.

Kalendář v Babylonské říši

Až do vlády Chamurapiho, který sjednotil kalendáře se v každém z městských států používal jiný. Sjednocený kalendář byl kalendář města Uru. Měl 12 měsíců po 30 a 29 dnech a čas od času se jeden měsíc přidal. Počátek tohoto kalendáře byl položen do 747 př.n.l. Podle tohoto kalendáře se nám dochoval 7 denní týden až do dnešní doby. Čínský kalendář V Číně měli také odlišný kalendář. Kalendář byl přísně lunární a vždy po 3 letech se vkládal vždy 1 měsíc navíc.

Kalendář Mayů

Mayský kalendář byl nejvíce přesný. Mayové počítali ve dvacítkové soustavě a používali kalendáře dva. První kalendář měl 360 dní a používal se pro zvláštní účely. Druhý kalendář měl 365 dní a používal se pro praktické účely. Měl 18 měsíců po 20 - ti dnech s doplňkovými 5 nešťastnými dny. Dny se číslovaly od 0 (kterou Mayové také vynalezli) do 19. Týdny měli 20dní a pokaždé byl jiný začátek měsíce. Mayové již znali délku jednoho roku s přesností na 365,2530 ne což je o 2 desetitisíciny méně než je naše dnešní délka.. Mayové používali také větší jednotky než roky, byl to katun (7200 dní), baktun (144 200 dnů) a puktin (2 880 000 dní).

Historie dnešního kalendáře

Dnes používaný kalendář,začal vznikat již ve starém Římě. Římský kalendář se mnohokráte měnil. Názvy měsíců vznikly jako jména římských bohů a nebo jejich pořadové číslo. Římský král Numa Pompilius přidal tomuto římskému kalendáři další 2 měsíce, čímž se zvýšil počet dnů v roce na 355 - tomuto kalendáři dnes říkáme lunární a liší se od solárního o 11 dní. Nedostatky v tomto kalendáři se řešili jednou za čas vkládáním třináctého měsíce. Těchto nepravidelností se ale v Římě zneužívalo, například v politice. Kdy senátoři vložili do svého roku měsíc třináctý, aby mohli déle vládnout. To dalo podnět k další reformě – tentokráte Caesarově.

Juliánský kalendář vznikl v roce 46 př.n.l. a byl vypracován na základě návrhu astronoma Sosigena. Ten převzal Egyptský kalendář, který měl 365,25 dne - byl tedy solární. A sestavil ho s 12 měsíci o 30 a 31 dnech. O několik let později se ještě přejmenovali 6. a 7. měsíc na Julius a Augustus - podle významných osobností tehdejšího světa. V souvislosti s tímto byly ještě měsíce přečíslovány, aby se Augustus necítil dotčen, že má pouze 30 dnů. Římané také neznali týdny, ale dělili měsíc na tři obdbí - Idus, Nonae a Kalendae, což přetrvávalo z předchozího lunárního kalendáře - tedy úplněk, první čtvť a první den po novu. Tento kalendář se udržel několik století, přestože při jeho další reformě se již od původního roku odlišoval o 10 dní.

Drobné změny probíhali také kolem roku 487, kdy se počátek kalendáře přesunul do roku narození Krista
(dnes se předpokládá chyba o 4 roky - Kristus se totiž narodil 4 př.n.l). Tuto reformu se podařilo prosadit po celém katolickém světě během 168 let, kdy docházelo ke spoustě kuriózních událostí například s dopisy. Postupné přijímání proběhlo nejprve ve Francii, v Portugalsku, Španělsku a Itálii (1582), ve Švýcarsku (1583), v Polsku a Nizozemí (1586) a nakonec v Uhrách (1587).

Kalendář a jeho přijetí u nás

U nás proběhlo přijetí kalendáře nejprve na Moravě (začátkem roku 1584) a poté v Čechách (v červenci 1584). Ovšem nekatolické země si na přijetí tohoto kalendáře počkali více než 200 let. Úplně poslední přijali tento kalendář Řekové a to až v roce 1923.
Jak se vám líbil článek? Hodnocení: 4.5 Počet: 2 Nejlepší: 5 Nejhorší: 4

Diskuze

Vybrané video

Bezbolestná léčba zubního kazu

Lifestylový magazín Mineralfit.cz zabaví celou rodinu. Dočtete se zde spoustu informací o zdraví, kráse, stylu, zdravém jídelníčku, zajímavostech ze světa, práci, bylinkách či vztazích mezi rodiči a dětmi.

O magazínu

ZŮSTAŇTE VE SPOJENÍ

POSLEDNÍ ČLÁNKY

POSLEDNÍ TWEETY

© 2018 Railsformers s.r.o., Ochrana osobních údajů