Asertivita - vysvětlení pojmu
Asertivita by se dala do češtiny přeložit jako sebeprosazení. Asertivně jednající člověk dokáže přesně a jasně definovat, o co mu jde, jak situaci vidí, co si o ní myslí a jak ji prožívá. Má pozitivní postoj k druhým lidem i přiměřené sebevědomí. Chová se přiměřeně sebejistě, umí naslouchat druhým a přistoupit na kompromis.
Je schopen změnit svůj názor pod tlakem argumentů, umí také požádat o laskavost a nebo ji sám poskytnout. Z hlediska duševní hygieny je asertivita jako způsob zdravého sebeprosazování velmi přínosná.
Dodržováním zásad asertivity člověk zvýší své sebevědomí, uvědomí si svou pravou cenu a nezávislost na druhých. Bude sám sebe vnímat jako hodnotného člověka nehledě na to, co se mu kdo snaží vsugerovat. Člověk je otevřenější, vyrovnanější a má pozitivnější přístup k sobě, svému okolí a celkově k životu.
Autorem asertivity je A.Salter
Autorem této metody komunikace je Američan A. Salter. Ten ji definoval ve významu umět něco jasně tvrdit, stát na svém slovu. Své žáky učil spontánním reakcím, přiměřenému projevu emocí, umění dát najevo svá přání a požadavky. Věděl, že kompromis je často největším vítězstvím.
Jak se chovat asertivně?
Asertivní vystupování by mělo být klidné, člověk by měl celkově působit uvolněným dojmem – jak slovním tak i mimoslovním projevem. Nemělo by z něj číšit napětí ani tenze.
Asertivní člověk musí působit jistě, vyrovnaně. Neměl by si nic namlouvat, neobviňovat druhé z vlastních chyb. Musí rozpoznat a ubránit se manipulaci přičemž respektovat morální zásady.
Jak mluvit asertivně?
Mluva by měla být přiměřeně hlasitá, srozumitelná, tempo řeči rovnoměrné, měl by být kladen důraz na přímý oční kontakt.
Diskuze