Peklo mezi dvěmi sopkami
Zhruba před 2 – 5 milióny lety vytvořily sopky zvané Hasan, Akdag a Erciyas Dagi svou činností velmi netradiční přírodní podívanou. Vyvrhovaná láva zalila nížinu o rozloze 10 000 m² a vytvořila zde několik set metrů silnou vrstvu. Při pozdějších erupcích byla ještě planina pokryta tenčí vrstvou čediče.
Barevná krajina plná sloupů a věžiček
Postupem času a také za pomoci tvrdých tureckých klimatických podmínek, kdy přes léto běžně dosahují teploty 40°C a v zimě naopak panují kruté mrazy, vulkanická hornina zvětrala. V oblasti tak vzniklo velké množství různých věžiček, kuželů, hřibů a dalších všemožných tvarů, které ve svitu slunce hrají snad všemi odstíny barev.
Rozsáhlé skalní kláštery
Již v roce 4000 před našim letopočtem si zde lidé vyhloubili první jeskynní obydlí. Později přibyly rozsáhlé komplexy chrámů a klášterů. Do měkkého čedičového podkladu byla dokonce vyhloubena celá podzemní města, která nesou všechny prvky a znaky byzantské sakrální architektury.
Přírodní poklad na seznamu UNESCO
Ve 30. letech minulého století byl celý chrámový komplex opuštěn a již 20 let patří na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Součástí celého kraje jsou neodmyslitelně i místní lidé, kterých tu žije téměř 20 000. Ti v oblasti zachovávají tradiční vinařství a ovocnářství. Mnoho z nich se živí řemeslnou výrobou, ale někteří se už pomalu orientují spíše na turisty.
Každoročně do oblasti Kappadokie, která se nachází mezi dvěma tureckými městy Nevsehír a Kayseri, zavítá kolem 600 000 návštěvníků.
Diskuze