Štěstí přináší
• kominík, zejména pokud se ho dotkneme nebo se chytíme za knoflík
• střepy
• fůra sena
• číslo 7
• zvířata: bílý kůň, vlaštovka, čáp, hrdlička, slunéčko sedmitečné, světluška, cvrček, pavouk
• Velký pátek, Štědrý den, neděle, úsvit
• padající hvězda – může splnit vaše přání
• králičí pacička nošená jako talisman
• rybí šupina v peněžence (zaručí vždy hojnost peněz)
Smůlu přináší
• rozbité zrcadlo (7 let neštěstí)
• převržená slánka. Hrozící neštěstí se dá ale zažehnat rychlým přehozením špetky soli přes levé rameno.
• fůra slámy
• černá kočka přeběhnuvší přes cestu
• číslo 13
• zvířata: had, kozel, vlk, ropucha, sova a sýček (říká se, že slyšet soví zahoukání znamená smrt v rodině), havran, straka, smrtihlav
• vykročení po ránu levou nohou
• pátek třináctého. Za vznikem této pověry stojí uvěznění a následné upálení stovek členů templářského řádu v pátek 13. října 1307.
• měsíc v úplňku, půlnoc, poledne, filipojakubská noc (30. dubna)
• chůze pod žebříkem. Této pověře se věří hlavně v anglosaských zemích.
Svatba
Ke svatbě se váže mnoho pověr. Mimo jiné se tvrdí, že nevěsta by si neměla šít svatební šaty sama, manželství pak dlouho nevydrží. Také by nevěsta neměla mít svatební šaty modré nebo fialkové barvy – znamená to modřiny v manželství. Nevěsta má mít ve svatební den vše nové jako symbol nového počátku, kromě jedné věci půjčené, jedné staré (jako symbol zachování rodinné tradice) a jedné modré. Nejčastěji to bývá modrý podvazek.
Ženich nesmí vidět nevěstu ve svatebních šatech před obřadem, jinak se brzy rozejdou. Novomanželé mají jíst z jednoho talíře, což symbolizuje vzájemnou harmonii. Nevěsta za záda hází svatební kytici. Kdo ji první chytí, bude mít svatbu jako další v pořadí. Rýže, kterou hází svatebčané na novomanžele, symbolizuje plodnost.
Plechovky za auty, které známe z amerických filmů, odhání zlé duchy a chudobu. S duchy souvisí i další pověra. Ženich by měl nevěstu přenést přes práh nového domu, aby se v její dlouhé sukni dovnitř nedostali také zlí duchové.
I podsvětí je pověrčivé
Čemu věřili více či méně nebezpeční zločinci? Např. tomu, že kus katova provazu, na kterém skončil příslušník jejich „branže“, je ochrání před stejným osudem. Tomu ostatně věřili nejen zločinci, ale i ctihodná veřejnost, která považovala provaz z oběšence za talisman nosící štěstí. Kromě kusu provazu, zbraní, paklíčů a jiných zločineckých nástrojů bylo možné v kapsách zločinců najít i další různé, často neidentifikovatelné předměty a fetiše, které plnily funkci talismanů.
Vzhledem k množství pohlavních nemocí rozšířených v podsvětí se věřilo pověře, že pohlavní nemoci se lze zbavit buď pohlavním stykem s „neporušenou“ pannou nebo zvířetem (sodomií). Je zajímavé, že stejná pověra – zbavit se pohlavní nemoci, v současné době hlavně AIDS, sexem s pannou, tzn. s velmi mladou dívkou, se traduje (a bohužel i praktikuje) v mnoha afrických zemích.
Romové a pověry
Romská komunita má k pověrám obzvlášť blízko. V těhotenství matky věřily tomu, že nošení korálů na krku by způsobilo zamotání pupeční šňůry kolem krku dítěte a jeho následné udušení. Viděla-li budoucí matka oheň, nesměla se chytit za břicho, aby dítě nemělo na tváři „oheň“, tj. červené skvrny.
Novorozeněti vázala matka brzy po porodu na zápěstí levé ruky červenou stužku nebo navlečenou řadu červených korálků, které měly ochranný význam díky magické moci červené barvy (traduje se, že si Romové tento symbol přinesli s sebou z Indie, jedná se o barvu štěstí, má ochranný význam).
Bez tohoto prostředku bylo dítě v moci zlých duchů, nemohlo prý dobře spát a mohl je někdo uhranout.
Musím to zaklepat na dřevo...
Ani si neuvědomujeme, že věta, kterou tak často pronášíme, má pohanské kořeny. Pohané se totiž domnívali, že ve stromech bydlí duchové, které zaklepáním mohou přivolat k sobě. Proč vlastně věříme? Proč my, vzdělaní lidé století vědy a techniky, klepeme na dřevo, znejistíme, když nám přes cestu přeběhne černá kočka a v některých hotelech dokonce nemají pokoj s číslem 13?
Psychologové tvrdí, že víra v pověry vychází z našeho podvědomí. Také jsme ovlivněni pohádkami, které jsme slyšeli ve svém dětství, kdy jsme věřili v nadpřirozené bytosti. Pověra ale může být nebezpečná v tom, že lidé si často vsugerují katastrofický scénář natolik silně, že se do jisté míry vyplní.
Diskuze