Dětská obezita u nás a ve světě
V České republice žije přibližně 9% dětí s nadváhou, počet obézních dětí dosahuje v současné době 6%. Výjimkou nejsou čtyřleté až pětileté děti s 50 kilogramy, 100 kilogramů dosáhnou některé už ve 14 letech. V Evropě je 30 % dospělých s nadváhou a počet obézních dětí se v posledních pěti letech zdvojnásobil. Zajímavé je geografické rozložení obezity – na jihu Evropy je pozorován vyšší výskyt obezity, na severu Evropy nižší. Rekord v dětské obezitě bezesporu drží USA.
Existuje predispozice k obezitě?
Během vývoje lidstva, kdy nebyla možnost vytvoření zásob, měli obézní jedinci, tedy lidé s predispozicí k obezitě, větší šanci na přežití. Dnes má predispozici k obezitě více než polovina obyvatel zeměkoule, ale ta se projevuje až za nepříznivých podmínek, jako je např. nadměrný přísun kalorií nebo sedavý způsob života. Paradoxem je, že obezita se stává hrozbou i v rozvojových zemích, kde je následkem konzumace levných a nekvalitních potravin.
Je dítě jen „dobře stavěné“, nebo už obézní?
Nejsme-li si úplně jisti, zda se u dítěte už nejedná o začínající nadváhu, lze si pomoci tabulkami, které jsou součástí např. očkovacího průkazu a kde jsou grafy znázorňující poměr váhy a výšky podle věku dítěte. U dospívajících a dospělých se obezita stanovuje podle Body Mass Index (BMI). To se vypočítá podle vzorce váha osoby v kg děleno výškou v m na druhou (kg : m²). Od 40 výše mluvíme o morbidní obezitě. Je-li výsledek 30 nebo vyšší, je osoba považována za obézní. Mezi 25 a 30 mluvíme o nadváze.
Příčiny dětské obezity
Obecně spočívají v životním stylu dítěte: děti se mnohem méně pohybují (méně vhodného prostoru, svou roli hraje i bezpečnost, preferují sezení před počítačem nebo sledování televize). Velkou roli hraje i celodenní „uždibování“, podporované všemi formami reklamy. Jen u pěti procenta dětí stojí za obezitou hormonální nebo genetické onemocnění.
Buclaté batole = obézní dospělý?
Jestliže se dítě ve dvou letech „pyšní“ pěknými faldíky, ne vždy to znamená, že problém obezity přetrvá do dospělosti. Mimo jiné záleží i na genetických předpokladech – větší riziko obezity hrozí, je-li jeden, v horším případě oba rodiče obézní.
Desetileté dítě s nadváhou a alespoň jedním obézním rodičem má 80% riziko, že bude v dospělosti obézní oproti 10% riziku u dítěte, jehož oba rodiče jsou štíhlí. Obezita u dítěte by měla být začít řešena co nejdříve, pokud není ještě příliš evidentní, kdy je větší šance, že se dá regulovat a upravit. Začínající obezita se dá upravit změnou životního stylu – tzn. vhodnou stravou a rozložením jídla a fyzickou aktivitou.
Je šance, že buclaté dítě z obezity v pubertě vyroste?
To opět záleží na genetických faktorech, fyzické aktivitě a správné výživě. Obezita v období puberty už sebou nese velké riziko, že z pubescenta vyroste obézní dospělý. Rozhodně bychom dítě neměli chlácholit větami typu „ Nic se neděje, to se spraví samo, z toho vyrosteš“.
Nebezpečí obezity
Obezita patří nejen k estetickým problémům, ale bývá často doprovázena nemocemi, jako je cukrovka nebo vysoký krevní tlak. Velkým problémem dětí s nadváhou je reakce jejich okolí, zejména vrstevníků, která může od posměchu přejít až k šikaně a vyvolat nemalé psychické problémy.
Zakazovat obézním dětem bonbóny a čokoládu?
Pokud jde o bonbóny, je odpověď jednoznačná –ano. Nejlépe je vůbec je nekupovat a nemít doma, aby to dítě nesvádělo jen tak si jít občas „zobnout“. Naproti tomu kvalitní čokoláda (nikoli její tukové náhražky obarvené kakaem) v rozumném množství je povolena.
Příklady táhnou
Obecně platí, že dítě kopíruje náš životní styl – vidí-li doma, že rodiče jedí ovoce a zeleninu a že jim chutná, nebudou jejich konzumaci odmítat. Totéž se týká fyzické aktivity – sportovně založení rodiče vedou dítě už od malička k pohybu a ten se stává součástí života dítěte.
Diskuze