Uvažujeme o euthanasii?
Nemáme možná ani tak strach ze smrti jako takové, jako z bolesti a z umírání. Bojíme se fyzické nemohoucnosti, závislosti na jiných lidech a permanentní bolesti. Euthanasie přináší východisko. Stačí jen vyslovit své přání a náš život bude pod lékařským dohledem ukončen. U lidí v kómatu za ně rozhodnou jejich nejbližší příbuzní.
Ale…
Lékařská věda se vyvíjí každým dnem. To, co bylo ještě včera nemožné, se zítra může stát běžnou záležitostí. Nemocní, kteří dnes vidí svou situaci jako beznadějnou, se v budoucnosti mohou dočkat pomoci a zlepšení kvality svého života. U lidí v kómatu stále existuje naděje – malá, ale přece jen ne úplně nereálná možnost, že jednoho dne otevřou oči a znovu navážou kontakt se světem a svými blízkými.
Role lékaře
Lékař má především pomáhat léčit a zachraňovat životy, to ostatně vyjadřují i slova Hippokratovy přísahy: „Nepodám nikomu smrtící látku, i kdyby ji ode mne žádal, a ani nikomu tuto možnost nenavrhnu.“ Role aktivního vykonavatele smrti je v rozporu se vším, co vnímáme pod pojmem „lékař“. Na druhou strany sami lékaři přiznávají, že v beznadějných případech jsou to oni, kdo rozhodují o omezení, případně zastavení léčby, která by v daném případě nevedla ke zlepšení stavu pacienta.
Formy euthanasie
- Aktivní vyžádaná: pacient sám žádá lékaře nebo osobu o něj pečující o euthanasii
- Aktivní nevyžádaná: lékař posoudí stav pacienta jako neperspektivní a podá mu prostředek k ukončení života
- Pasivní vyžádaná: pacient požádá lékaře, aby dále nepokračoval v jeho léčbě
- Pasivní nevyžádaná: lékař vědomě nedělá vše, co je v jeho možnostech, aby pokračoval v léčbě pacienta
Zkušenosti ze světa
První právní úpravou, která prolomila trestnost euthanasie, byla v roce 1976 úprava nizozemská. V roce 1994 nabyla účinnosti procesní úprava, která zavazuje lékaře, jenž ukončil tímto způsobem lidský život, aby tuto skutečnost neprodleně oznámil veřejnému žalobci.
S novou právní úpravou euthanasie se setkáváme také v Belgii. Aktivní euthanasii umožňuje zákon na základě hlasování v parlamentu ze dne 16.5.2002.
Studie z Holandska v letech 1990-1995 prokazují zneužití euthanasie. Statistiky dosvědčují, že ročně existuje až tisíc pacientů, kteří byli usmrceni bez vyjádření svého požadavku.
Sociální euthanasie
Zkušenosti z Holandska dokazují, že existují případy, kdy je pacient rodinou zmanipulován a přesvědčován, je pro něj lepší, aby se už netrápil a poprosil o injekci. Lékaři, kteří se se žádostí o euthanasii u svých pacientů setkali, potvrzují, že velmi často jde o lidi osamělé, od kterých se rodina odvrátila a kteří nemají podporu svých blízkých.
Názor pacientů
Prestižní lékařský časopis Lancet zveřejnil studii, která se opírala o holandské zkušenosti s euthanasií. Ukázalo se, že zemřít kvůli nesnesitelné bolesti si tam přála třetina pacientů. Mnoho pacientů však požadovali euthanasii proto, že se cítili být opuštěni a na obtíž.
Euthanasie v kómatu
Z tisku jsou známy případy, kdy rodina rozhodla o euthanasii pacienta v kómatu. Stalo se tak v případě jedenačtyřicetileté Američanky Terri Schiavové, která po srdečním kolapsu a pozdním oživení utrpěla poškození mozku a patnáct let se nacházela ve vegetativním stavu. Její manžel Michael Schiavo se proto v roce 1998 rozhodl požádat soud o manželčino odpojení od vyživovacího přístroje, aby tak urychlil její smrt. Roku 2005 mu bylo vyhověno.
V roce 2009 lékaři na soukromé klinice v Udine odstranili trubici, kterou do těla pacientky Eluany Englarové přiváděli umělou výživu, která ji udržovala při životě. Eluana Englarová byla od roku 1992, kdy měla autonehodu, v kómatu.
Asistovaná sebevražda
Rozdíl mezi euthanasií a asistovanou sebevraždou povolenou ve Švýcarsku je v tom, že euthanasii musí provádět lékař po konzultacích s pacientem. Naopak švýcarská praxe je vlastně službou pro sebevrahy: firma umíchá koktejl a dotyčný ho vypije. Takovým zařízením je třeba curyšský Dignitas, kam si za posledních 10 let přišlo pro smrt více než 700 lidí, mezi nimi údajně i dva Češi.
Diskuze