Houby všeobecně
Houby byly do 19. století zařazovány k nižším rostlinám, dnes jsou však považovány za samostatnou říši. V přírodě mají houby úlohu dekompozitorů, což znamená, že převádějí nahromaděné organické sloučeniny do formy sloučenin anorganických. Houby nelze zařadit ani k rostlinám ani k živočichům, protože mají znaky společné s oběma říšemi.
Houby a jejich výskyt
Houby a jejich výskyt ovlivňují klimatické podmínky, růstový substrát, přítomnost určitých druhů stromů či jiných zelených rostlin. Rozšíření hub také stěžují zeměpisné bariéry a to především oceány a vysoká pohoří.
Houby rostou hlavně v lesích a na travnatých místech, většinou na zemi. Nejvíce hub najdete na půdách, kde je vyšší obsah vápníku.
Houby a jejich druhy
Dodnes je rozlišeno a popsáno více jak 100 000 druhů hub, ale je předpokládán výskyt přibližně 250 000 hub na celém světě. Ovšem většina z nich jsou nižší houby, které je možné pozorovat pouze pod mikroskopem. Houbaře však většinou zajímají houby z hlediska jedlosti, jedovatosti nebo estetičnosti, kterých je na světě asi 20 000 druhů.
Houby a jejich dělení
Podle kmenů
- Vřeckovýtrusé – charakteristické přítomností útvarů, které obsahují výtrusy
- Stopkovýtrusé – patří zde lupenaté houby, pýchavky, rosolovky aj.
Podle způsobu výživy
- Parazitické – výživu získávají ze živých organismů
- Saprofytické – výživu čerpají ze zbytků odumřelých těl rostlin a organismů
- Mykrohitické – vážou se na určité dřeviny nebo rostliny a žijí s nimi ve spojení
Houby a houbařská sezóna
Houbaře nejvíce zajímá, kdy houby rostou. Obecně platí, že houby rostou po celý rok. Ty jedlé pak od jara do počátku zimy (nejvíce na podzim). Houbařská sezóna obvykle vrcholí v září.
Houby a otrava
Až 95% smrtelných otrav houbami způsobuje muchomůrka zelená, muchomůrka jízlivá a muchomůrka jarní. Zbývajících 5% otrav jsou způsobené houbou závojenkou olovovou a ucháčem obecným. Nejvíce otrav houbami připadá na rekreační houbaře, kteří v neznámých lokalitách sbírají houby co neznají.
Jestliže chcete předejít otravě houbami, sbírejte pouze to co bezpečně znáte a zároveň znáte i zaměnitelnost hub. Tedy u houby, o které bezpečně víte, že je jedlá, musíte vědět za jakou houbu ji lze zaměnit.
U otravy houbami záleží na množství její konzumace, včasnosti, odolnosti, věku a zdravotním stavu houbaře.
Jedovaté houby
- Bedla kaštanová
- Bedla ostrošupinná
- Čechratka podvinutá
- Čirůvka odlišná
- Čirůvka sírožlutá
- Čirůvka žlutohnědá
- Helmovka růžová
- Helmovka ředkvičková
- Hlíva olivová
- Holubinka jízlivá
- Holubinka vrhavka
- Hřib satan
- Kropenatec zvoncovitý
- Lysohlávka česká
- Líha srostlá
- Muchomůrka bílá
- Muchomůrka citrónová
- Muchomůrka jízlivá
- Muchomůrka královská
- Muchomůrka porfyrová
- Muchomůrka slámožlutá
- Muchomůrka tygrovaná
- Muchomůrka zelená
- Muchomůrka červená
- Pavučinec hnědočervený
- Pavučinec krvavý
- Pavučinec plyšový
- Pavučinec skořicový
- Pavučinec ředkvičkový
- Pestřec obecný
- Ryzec bledý
- Ryzec habrový
- Ryzec hnědý
- Třepenitka svazčitá
- Ucháč obecný
- Vláknice
- Vláknice Godeyova
- Vláknice kuželovitá
- Zvodovka jarní
- Závojenka jarní
- Závojenka křížovýtrusá
- Závojenka lesklá
- Závojenka olovová
- Závojenka vmáčklá
Není žádné pravidlo pro rozlišení jedlých a jedovatých hub. Chuťové vlastnosti k jedovatosti nic nenapoví. Třeba taková muchomůrka zelená chutná po tepelná úpravě lahodně. Nejvíce jedovatých hub roste v listnatých lesích.
Diskuze