Původ jabloní
Jabloně s největší pravděpodobností vznikly v oblasti Kavkazu a Iránu. Odtud se již na počátku historické doby rozšířily do Malé Asie, přes Řecko a Itálii do ostatních částí Evropy.
V Čechách se jabloně nejprve pěstovaly v klášterních zahradách a teprve za vlády Karla IV. se rozšířily více.
Jabloň a odrůdy
Odrůdy jabloní dělíme podle období dozrávání plodů na podzimní, zimní a letní. Podle účelu použití plodů a jakosti rozeznáváme odrůdy průmyslové a stolní. Nejvíce se pěstují odrůdy zimní.
Jablečná sklizeň
Jablka se sbírají dříve než dozrají, ale nesmějí se utrhnout příliš brzy. O chuti jablka rozhoduje doba dozrání mimo strom. Jakmile začnou jablka dozrávat, přichází sklizeň.
Jabloně nás
V České republice se jabloním nejlépe daří v Českém středohoří, na svazcích Polabí, v podhůří Jizerských hor, Krkonoš, Krušných hor a Orlických hor, na úpatí Jeseníků, na Moravě na svazcích podél Hornomoravského úvalu a na Českomoravské vrchovině.
Jablko a účinky na organismus
Jablka působí velmi blahodárně na lidský organismus a to především ve střevech. Podle jednoho výzkumu jsou jablka výbornou prevencí proti rakovině střev.
I když neobsahují velké množství vitamínů, jsou bohaté na ovocné kyseliny a cukry. Z minerálních látek pak obsahují především draslík, hořčík, vápník, železo, fosfor, síru a mangan. Při průjmu je dobré konzumovat strouhaná jablka, zatímco při zácpě kyselá. Konzumace jablek je také doporučována při dně, skleróze, chudokrevnosti, revmatismu, bolestech hlavy, závratích i při vysoké hladině cholesterolu.
Také jablečný ocet je lidskému organismu prospěšný, pomáhá snižovat nadváhu, spalovat tuky a potlačovat pocity hladu.
Diskuze