Vox populi
„Nechci dítě.“ Pokud by tuhle větu pronesl muž, všichni by jej ujišťovali, že má ještě dost času, však ono to přijde. U ženy se ale mateřský pud předpokládá automaticky. Ženy, které děti nechtějí, vnímají lidé jako něco, co je proti přírodě. Pořád převládá názor, že posláním ženy je rodit.
To potvrzují i ženy, které se pro bezdětnost rozhodly dobrovolně - uvádějí, že víc než jejich volba je trápí to, jak se na ně dívá okolí.
Egoismus, nebo přehnaná zodpovědnost? aneb Důvody, proč ne
• Nechuť mít dítě si spojujeme hlavně s lidmi, kteří si chtějí „užívat“. Pod tím si představíme materiální statky, cestování, život podle svého, kariéru. A dítě je brzda. Jak emocionální, tak i časová a finanční. Vaše flexibilita vezme za své, to potvrzuje i překladatelka Veronika: „Ráda cestuju, zajímám se o spoustu věcí, dítě by mě spoutalo, přistřihlo by mi křidýlka, život by už nebyl o mně, ale o někom jiném. A úplně nejvíc ze všeho by mi vadila ztráta soukromí.“
• Necítíte chuť ani potřebu přenést na někoho svou genetickou výbavu. Prostě netušíte, co je na tom tak krásného, že po světě bude běhat někdo, kdo se vám bude podobat a mít vaše geny včetně kladných, ale i záporných vlastností.
• Dítě pro vás znamená hlavně permanentní strach. Máte strach z těhotenství a porodu. Strach, že se narodí postižené. Strach, že si jako batole přivodí úraz. Strach, že se stane obětí nehody. A také strach, že byste tak velkou bolest neunesla.
• Nevidíte nejmenší důvod, proč do dnešního přelidněného světa přivést ještě další lidskou bytost navíc. Když se zamyslíte nad jeho možným osudem, okamžitě vás přepadne pocit bezmoci a nejistoty: Bude v životě šťastný/á? Nebude trpět nemocí nebo bolestí, nezažije válku? Kdybyste měla křišťálovou kouli, možná byste odpověď znala. Takhle dáváte přednost možnosti, že ho toho všeho ušetříte.
• Chcete žít svůj život. Ostatní, tedy ty, kteří děti mají, podezříváte, že si je pořídili, aby jejich prostřednictvím zaplnili svůj život a našli jeho smysl. Stejně to vidí i další dobrovolně bezdětná: „Většina z nich si pořizuje dítě, aby si jím potvrdili svoji hodnotu. To, čeho nedosáhli oni sami, chtějí po svých dětech. Je to taková sebeláska skrz potomka. Nebo je dítě jen další položkou na seznamu majetku: barák, auto a koukejte, jak máme hezkého chlapečka.“
Bezdětných bude přibývat
Za minulého režimu zůstávalo celoživotně bezdětných 5,5 procenta žen. Vzhledem k tomu, že v populaci jsou 2 až 3 procenta žen neplodných, bylo těch dobrovolně bezdětných velice málo. Dnes se blížíme k číslům typickým pro severní a západní Evropu: to znamená 10 až 20 procent celoživotně bezdětných lidí v jedné generaci. Nejvíc celoživotně bezdětných je podle sčítání lidu mezi vysokoškolačkami, a sice těmi, které vystudovaly společenské a humanitní vědy, práva nebo politologii. Naopak málokdy jsou bezdětné absolventky pedagogických fakult.
„Povinnost“ mít dítě
Ustát rozhodnutí nemít dítě dokážou jen silné osobnosti. Tlak společnosti včetně nejbližších je hodně silný. To ostatně naznačují i stesky z internetové diskuze:
„Jednou jsem dítě chtěla, aby se mí rodiče dočkali vnoučete, jindy zase kvůli partnerovi, kterého jsem nechtěla ztratit. Nikdy kvůli sobě, že bych po dítěti opravdu toužila. Tak čekám, jestli to na mě ještě někdy přijde.
„Jsme oba jedináčci a naši rodiče se nemohou smířit s tím, že nikdy nebudou mít vnouče. Naléhají, vyčítají, považují nás za sobce. Jakoby byla naše povinnost přivést na svět dítě, aby oni měli vyplněné stáří vnoučetem!“
Necháte se zviklat?
Je to jen vaše volba a váš život. Nejste na světě proto, abyste naplnila očekávání společnosti, vaší rodiny nebo partnera, ale hlavně svoje. Nenechte se nutit do něčeho, co je vám proti srsti. Ve hře je příliš mnoho – další lidský osud. A pokud pochybujete o správnosti své volby, můžete se opřít o slova starořeckého dramatika a filozofa Sofokla: „Největší životní štěstí je nikdy se nenarodit.“
Diskuze