Nemocenská a pracovní neschopenka
Nemocenská a pracovní neschopenka je pro zaměstnavatele noční můrou. Zákon jim nařizuje vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy za prvních 14 dní neschopnosti pracovat a zaměstnanec má často o své místo obavy. Výpověď však zaměstnanec v pracovní neschopnosti dostat nemůže, a to díky zákonem stanovené ochranné době.
Kdy máte nárok na neschopenku a v jaké výši se pohybuje náhrada mzdy?
Nárok na neschopenku máte pouze v případě, že vás ošetřující lékař uzná neschopným. Právo na pracovní neschopnost (pokud uzná lékař za vhodné) vzniká každému zaměstnanci, i když je v tříměsíční zkušební době. Pracovní neschopnost se může snížit až o polovinu doby tehdy, jestliže jste si jakýkoliv úraz přivodili v podnapilém stavu nebo za přítomnosti jiných omamných látek. Do podobných případů spadá například i spáchání trestného činu včetně účasti výtržnictví.
Zaměstnavatel není povinen zaplatit nemocenskou první tři dny pracovní neschopnosti. Po uplynulých třech dnech máte nárok na 60% průměrného výdělku až do čtrnáctého dne neschopnosti včetně. Marodíte-li delší dobu, patnáctým dnem počínaje vám nemocenskou hradí správa sociálního zabezpečení, až do úplného uzdravení.
Dejte pozor na odebrání neschopenky a nemocenské
Pokud vám lékař nestanoví vycházky, nemůžete tuto skutečnost porušit ani v případě, že vám první tři dny nenáleží žádná náhrada mzdy. Porušením se vystavujete riziku ukončení pracovní neschopnosti a samozřejmě také odebráním nemocenské, která by vám náležela po uplynutí prvních tří dnů.
Během čtrnáctidenní lhůty, ve které vám nemocenskou proplácí zaměstnavatel, vás může kontrolovat nejen on, ale i správa sociálního zabezpečení, a to na žádost zaměstnavatele. Patnáctým dnem tato práva náleží pouze správě sociálního zabezpečení. V případě, že marodíte na jiném, než trvalém bydlišti, musíte tuto skutečnost nahlásit vašemu ošetřujícímu lékaři a zaměstnavateli.
Diskuze