Černý pátek a jeho následky
První „moderní" ekonomickou krizí v novodobých dějinách byla ta z roku 1929, kdy se 24. 10. zhroutily kurzy akcií na newyorské burze. Výše ztráty akcií byla odhadována na 50 miliard USD. Už následující den - v pátek 25. 10. (tzv. černý pátek) - se následky projevily i na evropských trzích. Do té doby rostoucí trh (od konce 1. světové války do roku 1929 se objem průmyslu zvýšil o polovinu) se otřásl v základech. Akcie mají najednou nulovou hodnotu, dochází k zrušení směnitelnosti bankovek v USA, a to i v soukromých bankách. Banky přestávají půjčovat peníze, továrny se zavírají, obchod upadá. Výsledkem byla masová nezaměstnanost. Oficiálně krize trvala do roku 1933 a jejím politickým důsledkem by nárůst nacionalismu.
Ropný šok
Po 2. světové válce se svět těšil prosperitě. Ta se zastavila roku 1973, kdy začaly stoupat ceny ropy. V roce 1973-1974 OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) zvýšila cenu ropy na čtyřnásobek, což vedlo k celosvětové energetické krizi. Jejím důsledkem bylo i zavedení „letního" času (v tehdejším Československu od roku 1979) - cílem bylo ušetření energie. Druhé razantní zvýšení cen ropy nastalo po íránské revoluci v roce 1979, kdy nový islámský režim začal vyvážet méně ropy než dříve. V roce 1981 se cena ropy zvýšila téměř dvojnásobně, což postihlo hlavně ekonomicky slabší státy, které byly nuceny využít půjčky ze Západu. Ve vyspělých zemích způsobila energetická krize inflaci, neboť růst ropy se odrazil na zvýšených cenách zboží, snížení vývozu a zvýšení nezaměstnanosti.
Světová finanční krize
Světová finanční krize v roce 2008 je důsledkem americké hypoteční krize. Poté, co zkrachovala banka Lehman Brothers a největší makléřskou firmu na světě Merrill Lynch převzala Bank of America, zaznamenaly v září 2008 burzy po celém světě hluboký propad: pražská burza se 10. září propadla na 26-ti měsíční minimum, newyorská burza 15. září zažila nejhlubší propad od 11. září 2001. 25. září zažily USA největší bankrot ve svých dějinách - zhroutila se největší americká spořitelna Washington Mutual. Podle expertů jde o krizi století, zřejmě nejhorší od roku 1929. Ve Spojených státech došlo k poklesu cen nemovitostí, což mělo okamžitě negativní dopad na spotřebu, která v americké ekonomice táhne poptávku.
Z nejhoršího venku?
Začátkem letošního října Mezinárodní měnový fond uvedl, že se že se Evropa bude z recese dostávat dlouho. V dlouhodobém výhledu by se většina vyspělých evropských zemí měla vrátit ke svému ekonomickému trendu. Východní část Evropy musí podle MMF počítat s tím, že období po finanční krizi bude pro země v této části kontinentu složitější a hrozí, že investoři budou požadovat vyšší rizikovou prémii. Více si totiž budou v jednotlivých zemích všímat dění na politické scéně.
Další ekonomické krize v nedohlednu?
Krize z loňského, respektive letošního roku nebyla zdaleka poslední. I když nás může uklidnit, že už po roce se objevují náznaky oživení ekonomiky. Ekonomickou krizi nelze příliš předvídat dopředu, i když prognózy samozřejmě existují, ale jak ukazuje praxe, značně se liší od reality.
Dalším rizikem je energetická krize, spojená se závislostí vyspělých a rozvíjejících se ekonomik (Indie, Čína) na ropě. Zásoby ropy z dlouhodobého hlediska nemohou pokrýt poptávku. Při lokálních výpadcích v těžbě ropy, jako např. během revoluce v Íránu roku 1979 nebo hurikánu Katrina v USA roku 2005, dochází k dalšímu zvyšování cen ropy se všemi průvodními negativními jevy.
Dalším průlomem v cenách ropy byla invaze USA a Velké Británie do Íráku - ceny ropy se od roku 2002 zvýšily šestinásobně ve srovnání s čtyřnásobným vzrůstem ceny roky v letech 1973-1974, které ukončilo poválečný hospodářský rozkvět. Doba příchodu budoucího ropného šoku se podle různých zdrojů liší: zatímco nejoptimističtější odhady říkají, že následující ropný šok zažijeme za 30 až 40 let, jiné studie tvrdí, že vrchol produkce ropy nastal již v roce 2006.
Diskuze