Pozitivní pohled
To, že dítě po dosažení samostatnosti odchází z domova a hledá si své vlastní místo v životě, je naprosto normální. Může nás těšit, že jsme vychovali mladého člověka, který je sám schopen postavit se na vlastní nohy a zařídit si život nezávisle na rodičích. Nebo si myslíte, že je co závidět rodičům, kterým se v pokoji rozvaluje třicetileté „dítě" (v naprosté většině mužského pohlaví), které čeká, až ho maminka zavolá k obědu a přinese mu vyžehlené košile? Jistě, dá se argumentovat tím, jak je to praktické - mladý člověk ušetří (rodiče spíš naopak - přece by nám, chudáček malý, neplatil nájem!), rodiče mají přehled o jeho aktivitách a partnerech/partnerkách (nebo si to aspoň myslí), ale na celé situaci je něco nezdravého.
Mamánci
Pokud dívka nebo mladá žena naváže vztah s dospělým mužem, který stále ještě bydlí u rodičů, měla by zpozornět. Je totiž velká šance, že narazila buď na maminčina mazánka, popř. slabocha, pro kterého je matka nejvyšší autoritou, nebo na člověka naprosto nepřipraveného na praktický, samostatný život.
Negativní pocity
Zejména u matek vzniká po odchodu dospělých dětí z rodiny frustrace, která se projevuje např. pocity osamocenosti, úzkosti, strachu ze separace, z odcizení dětí, z přemíry volného času a prázdného prostoru v bytě. Syndrom prázdného hnízda vnímají intenzivněji ty ženy, pro které byla rodina a starostlivost o její členy alfou a omegou jejich života. Starostlivé „kvočny" najednou ztratily objekt své péče. Náhradní kořistí se stává partner, který přehnanou péči své ženy nemusí vždy ocenit, naopak ji může vnímat jako svazující a obtěžující (výjimky se ale vždycky najdou).
Hrozba manželské krize
Odchod dětí z rodiny je krizovým momentem v partnerském vztahu. Potomci totiž slouží jako hromosvod. Děti mají polarizující vliv: v 80 % partnery sbližují, v asi 10 % oddalují a v 10 % nemají na jejich vztah žádný vliv. Hrají důležitou roli i v tom, že odvádějí pozornost rodičů od sebe navzájem. Když děti odcházejí, je to změna systému, manželé mají mnohem více času, musí spolu více komunikovat, nebo naopak, jejich aktivity se rozcházejí a oni k sobě musí znovu nalézt cestu. Typické pro tuto situaci je vyzdvihování rozdílů na úkor společných zájmů.
Podle psychologů je životní etapa, kdy děti opouští domov, pro manželství jednou z nejtěžších. Z toho důvodu právě v tuto dobu dochází k velkému množství rozvodů. Hlavně muži si dokazují, že nejsou zbyteční, že je tu ještě někdo, kdo potřebuje jejich ochranu a životní moudrost, a odcházejí z manželství k mladým milenkám.
Čas pro sebe
Odstěhováním dítěte život nekončí. Naopak se nabízejí nové aktivity, na které dřív nebyl čas. Máte teď konečně čas začít se věnovat sami sobě, zapracovat na partnerském vztahu. Začněte třeba romantickou nebo sportovní dovolenou, hledejte, co vás sbližuje, oprašte staré zájmy a sny.
Diskuze