Každý rodič se musí naučit poskytovat dítěti dostatečnou péči a lásku a potřebnou ochranu s pevným rodinným zázemím. Dětem by se již od od útlého dětství (batolata) měli vštěpovat rodinné hodnoty, měli by vás uznávat jako autoritu, svůj vzor. Vzbuďte v dětech touhu po vědění, aby se zajímali o život a všechno co s sebou přináší. Že se nemají hned po prvním klopýtnutí vzdávat svých snů, nadějí, cílů, protože všeho mohou dosáhnout vlastní pílí, trpělivostí, zvýšením pracovního nasazení a neustálým hledáním řešení jejich problémů. Donuťte své děti, aby si více věřili, ale pozor na přehnané sebevědomí, které také není to pravé ořechové.
Pomoc a podpora rodiny a přátel je samozřejmě důležitá, ale děti se musí naučit být samostatné a převzít za své činy a rozhodnutí zodpovědnost. To, že v určitých případech z nějakého důvodu neuspějí, není vina nedostatečné podpory rodiny, ale toho, že do toho oni sami nejdou naplno. Děti to sami musí chtít, nesmí se lehce vzdávat, neboť jim pak hrozí nepřetržité utíkání od takových situací, a už nikdy nezjistí, co by mohli dokázat, čeho by dosáhli, kdyby bývali neutekli.
Děti potřebují, abyste jim vytyčili hranice dobrého a špatného. Nemáme na mysli, abyste svá dítka zbytečně děsili strašidelnými historkami, ale stručně jim vždy řekněte, jak se věci mají. Na nebezpečné situace je upozorňujte jemně, ale důrazně. Chování k ostatním lidem je komplikovaná kapitola. Pokud dítěti tvrdíte, že je nebezpečné bavit se s cizími lidmi, nastupovat k nim do aut či k nim chodit do bytu, hrát si s nimi, pak je dost pravděpodobné, že se raději ze strachu uzavře přede všemi a nebude nikomu schopen doopravdy věřit. Děti slyší i to, co si rodiče neuvědomují. Například když dítě vychováváte, že má být vždy upřímný, neměl by lhát a nepříjemné věci by měl umět sdělovat citlivě, a pak se s partnerem pohádáte a při této diskusi vypustíte i věty typu “No a co, že jsem ti neřekla pravdu… Kdybys to nezjistil, bylo by všechno fajn.” nebo vypustíte pár nadávek, tak se dítě (zvlášť v nízkém věku) takovým chování nechá snadno strhnout, protože se bude domnívat, že je to normální.
Také dětem neprospěje, když je budete pořád omlouvat. Musí vědět co je to trest. Nesmíte ho jen chválit. Tím ho připravíte o možnost pracovat na sobě. Co slíbíte, to se musí splnit. V pozdějším věku mu prospěje, pokud nebudete všechno dělat sami. Dejte mu nějaké úkoly, ať pozná váhu povinností. Ve světě nikdo nic nedostane zadarmo, tak si ho nechte na tu myšlenku zvyknout co nejdříve. Vychovávat by měli oba rodiče a měli by mít na výchovu stejný názor. Pokud chcete předejít pozdějším nedoruzuměním, táhněte oba za stejný provaz.
Diskuze