Workoholismus postihuje častěji muže, než ženy
Workoholismus, tedy přílišná závislost na práci, postihuje častěji muže než ženy (většinou s vyšším vzděláním a ve vyšších funkcích). Člověk postižený touto závislostí (odborně řečeno workholik) vidí pouze jediný smysl svého života, tedy práci, které je schopen obětovat i rodinu, přátele a koníčky.
Takový člověk myslí jen na to, že kdyby tam jen chvilku nebyl, mohla by se firma „zhroutit“. Workholikem může být člověk, který pracuje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a 365 dní v roce, ale také člověk, který pracuje pomaleji, za to dlouho a jehož hlavním cílem je perfekcionismus.
Jak se pozná workholik?
Workholik se velmi ztotožňuje se svým zaměstnáním, práci bere příliš vážně, nedokáže se nad ni povznést. Práci podřizuje veškerý svůj čas, nemá koníčky ani další zájmy, má pocit, že bez něj by to v práci nešlo. Workholik svou závislost na práci nevidí, i když ho upozorňují ostatní. Neví, co je to dovolená, velmi často je podezřívavý a nepříjemný ke svým spolupracovníkům. Jeho nadměrná pracovitost má za následek změnu vztahů (rozvod, není si schopný najít partnera, většinou má také rodinné problémy).
Dá se workoholismus léčit?
Neustálá pracovní zátěž má za následek deprese, srdeční onemocnění, vysoký krevní tlak a mnohdy také zažívací potíže a obezitu, jelikož pracovně vytížení lidé jí buď málo a nebo naopak příliš mnoho.
Co je tedy základem léčby workoholismu? Workoholismus je závislost, jako každá jiná, tudíž pokud chceme nad ní zvítězit, musíme si umět říci „stop“. Závislý člověk si nepřizná, že je nemocný – v tomto případě jej musí dostatečně podpořit rodina a přátelé, případně kolegové.
Práce sice je pro lidí důležitá, bez ní bychom si jen stěží mohli koupit to, co chceme. Ale není přednější, než naše zdraví. To by si měl workholik uvědomit co nejdříve a řídit se podle toho.
Diskuze