Vodnář - Geniální schizofrenik
Jako u každého znamení vzduchu je tím nejdůležitějším na vodnářovi jeho mysl. A že to panečku je nějaká mysl! Pevnost v kombinaci s vzdušným elementem přináší tu nejsilnější duševní koncentraci a systematičnost, největší rychlost, analytičnost a kritičnost myšlení, nejsložitější chápání světa a nejpevněji zastávané názory. „Myslím, tedy jsem“ by si nejeden z nich dal jako své životní motto (kde by ohnivá znamení upřednostnila zábavu nebo moc, vodní znamení city či rodinu a zemská znamení zkušenost a bohatství). Jako převážně myslící tvor by se měl tedy nejvíce obávat duševních onemocnění, a to především těch, která souvisí s odtržením od reality. Autista, katatonik nebo schizofrenik, asociální rebel s poruchou pozornosti, to všechno můžou být pro vodnáře velmi reálné hrozby. Buďto tak může začít, pokud má smůlu, nebo skončit, pokud to bude přehánět se svými výlety do jiných světů a odmítáním skutečnosti. Velká náklonnost k halucinogenním látkám u vodnářů toto riziko jen zvyšuje. I pokud se ovšem jedná o méně nadaného nebo realističtěji zaměřeného vodnáře, všem hrozí stejné nebezpečí zanedbávání své tělesné schránky – ať už vynikají ve vědě, filozofii, umění, hrách nebo sportu, mají ve zvyku ponořit se do své duševní posedlosti tak kompletně, že jen stěží zvládají zároveň správně jíst, spát, hýbat se (obvykle se hýbou příliš málo nebo moc) atd.
Bez oběhu není život
Z tělesné schránky ovládá znamení vodnáře oblast dolních končetin (s výjimkou chodidel) a oběhový systém. Tyto dva se pak navzájem protínají skrze velmi nepříjemné křečové žíly, které bývají nejčastěji důsledkem sedavého způsobu života. Tomu se pak většina vodnářů jen málokdy vyhne, právě protože používají mnohem víc svou hlavu než zbytek svého těla. Výjimkou jsou vynikající sportovci z řad vodnářů, neboť vodnář vyniká i v herní strategii, kolektivních sportech a sportech zahrnujících složitou techniku. Tito zase budou mít zvětšené riziko poranění dané oblasti – přetržené šlachy, zlomené kosti, opotřebovaného kloubu. V rámci oběhového systému se pak najdou ještě mnohem větší zdravotní nebezpečí, u vodnářů opět obzvláště rizikovými budou ta, která postihují mozek, tedy různé varianty mozkové mrtvice. Klíčové je pro vodnáře naučit se uznávat limity našeho těla a nepřehánět svoje myšlenkové vypětí. Jako pevné znamení vodnáři mají značný problém dát si přestávku v řešení problému. Raději na něm budou pracovat přes noc a klidně vynechají spánek, přičemž nebudou jíst nic pořádného (kolu ani kafe nepočítám jako jídlo). Pravidelná strava a pravidelný spánek jsou něco téměř za hranicemi možností vodnářů, a přitom právě takovýmto vyvedením těla z rovnováhy si radikálně zvýší riziko cévního onemocnění. Částečně je to také kvůli jejich zapomětlivosti, která přirozeně vyplývá z excentrické roztržitosti jejich génia – nebudou přece plýtvat ve své paměti místem na nudné podružnosti. A to si pak na ně nemoc hnedka vzpomene.
Diskuze