Jiný kraj a doba - jiný mrav
Podíváme-li se do minulosti, zjistíme, že rozpětí, kdy ženy rodily, bylo omezeno fyziologicky, tj. nástupem menstruace a menopauzou. Takže nebylo výjimkou vidět vedle sebe matky šestnáctileté i pětačtyřicetileté. Tuto situaci lze dokumentovat i na příkladu naší nejznámější spisovatelky Boženy Němcové, která své první dítě porodila v 18-ti letech. Její dceři Doře bylo v době porodu jejího jediného a nemanželského dítěte 42 let. A to bylo v 19. století, kdy se lidé dožívali daleko nižšího průměrného věku.
Od středověku do poloviny 20. století bylo prostě běžné, že ženy měly děti až do značně pokročilého věku. To se změnilo s příchodem antikoncepce. Podobně to funguje i v rozvojových zemích, kde je antikoncepce pro mnoho lidí nedostupná.
Falešné naděje?
Zvykli jsme si ve společenských rubrikách časopisů číst zprávy o těhotných celebritách, které už překročily 40, někdy i 45. Mnohým „obyčejným" ženám tyto zprávy dávají naději nebo je utvrzují v tom, že otěhotnět v tomto věku není vlastně žádný problém. Ale jak upozorňují lékaři, nikdo už čtenářkám nevysvětlí, že mnohá tato těhotenství vznikla díky použití dárcovských oocytů.
Podle amerického výzkumu 89 % mladých, vysoce postavených žen věří, že budou schopné otěhotnět po čtyřicítce, spoléhají se na metody asistované reprodukce. Statistiky však říkají něco jiného: ženy mladší než 30 let mají 28,9% pravděpodobnost otěhotnění/IVF cyklus (37 těhotenství na 128 cyklů in vitro fertilizace s přenosem embryí), ženy nad 40 let sotva 9,5% pravděpodobnost (52 těhotenství na 548 cyklů).
Plodnost v číslech
Snižování plodnosti
Schopnost ženy spontánně otěhotnět se s věkem snižuje. Mírný pokles nastává zhruba po 30 letech věku a do 37. roku je trend snižování plodnosti spíše pozvolný. Avšak již kolem 40. roku se plodnost velmi výrazně zhoršuje. 95 % 30letých žen otěhotní (ať spontánně, nebo s přispěním metod IVF), 35 % 40letých žen se to nepovede nikdy.
Menší šance na otěhotnění
V 25 letech má žena 20 % šanci, že otěhotní během každého cyklu.V 35 letech má 12 % šanci, ve 40 letech 6 % a ve 45 letech jsou její šance na otěhotnění prakticky nulové. V pozdějším věku selhávají i metody asistované reprodukce (IVF).
Riziko pro dítě i matku
S přibývajícím věkem ženy klesá ve vaječnících množství vajíček schopných oplození a mění se i jejich kvalita. Proto se u starších žen vyskytuje větší množství genetických poruch plodu, hrozí i zvýšené riziko potratů (standardem je 15 %, ve 40 letech je to už 34 %). S věkem matek stoupá i počet nedonošených dětí - po 40 letech je to 8,2 % oproti 5,7 % v mladších věkových skupinách.
Také mateřská mortalita roste - z 7,8/100 000 ve 25 letech na 209,3/100 000 ve 45 letech.
Biologický vs. reprodukční věk
Věk je ale relativní kategorie. Podobně jako je důležitý ne věk sám o sobě, ale věk v souvislosti s okolnostmi našeho stárnutí, tak je důležitější věk vajíček (biologický věk ženy) než věk dělohy. Věk biologický a reprodukční se tedy mohou výrazně lišit. Tzv. funkční ovariální rezervu (funkční stav vaječníků) je možné vyšetřit pomocí hladin folikulostimulačního hormonu (FSH), inhibinu či nově AMH (Anti-Müllerian Hormone).
Věk a IVF - diskriminující zákon?
V ČR je věkové rozmezí pro IVF hrazené z prostředků veřejného zdravotnictví 22 (v případě prokázané neprůchodnosti vejcovodů) 18 až 39 let (38 let + 364 dnů).
Lékaři argumentují tím, že v pozdějším věku jsou pokusy o umělé oplodnění méně úspěšné. V České republice zákon povoluje léčbu neplodnosti do doby, dokud je žena schopna otěhotnět. Jako doporučený maximální věk pro mimotělní oplodnění stanovuje vyhláška 49 let. Ve věku 45 let je potom úspěšnost léčby neplodnosti s vlastními vajíčky pouze okolo 1-2 %. Právě pro tyto ženy je vhodné použití darovaného vajíčka, které má úspěšnost asi 50x vyšší a šance na otěhotnění se pohybuje okolo 60 %.
Zatímco věk ženy pro IVF řeší vyhláška, pro muže žádné věkové omezení neexistuje.
Muži nestárnou?
Ve srovnání s muži ve věku 30 až 35 let se u mužů nad 55 let pohyblivost spermií sníží o 54 %. Kromě nízké kvality spermatu ovlivňuje věk také genetickou kvalitu mužských spermií. Ve studii prováděné v Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) a University of California v Berkeley vědci zjistili, že genetické vady spermií u mužů s věkem stoupají. Tyto vady mohou vést ke zvýšení rizika potratu a vzniku některých vrozených vad. Od pětatřiceti let věku ženy a od padesáti let věku partnera je indikována amniocentéza.
Navíc kvalita spermatu se snižuje všeobecně; zatímco před pětadvaceti lety byla norma na mililitr spermatu 100 milionů spermií, dnes za normu považujeme 20 milionů spermií na mililitr.
Optimální věk pro početí
Zadáte-li toto heslo do vyhledávače, vyjede vám spousta článků - a moc se neshodnou. Jen namátkou:
Z biologického a genetického hlediska je pro první otěhotnění optimální věk ženy mezi 20. až 24. rokem... Optimální věk, kdy by měla žena otěhotnět, je 24 let... Gynekologové v současné době uvádějí jako optimální věk pro početí prvního potomka 25 až 29 let... Optimální věk pro otěhotnění je 25 až 26 let a optimální věk muže pro otcovství je 28 až 29 let...
Podle sociologů (nikoli lékařů) z Texaské univerzity v americkém Austinu je ideální věk pro první mateřství 34 let, kdy většina žen dosahuje rovnováhy mezi dobrým zdravotním stavem a materiálním zabezpečením.
Faktem je, že věk prvorodiček stoupá: V roce 1991 byl průměrný věk matek v ČR při porodu necelých 25 let, v roce 2000 to bylo více než 27 let, loni dosáhl téměř 30 let, konkrétně 29,4 let. Roste i podíl „starších" matek - v roce 1994 byla v USA každá třetí prvorodička starší 35 let.
Těhotenství po 35? Proč ne!
Profesor Michel Tournaire, gynekolog a porodník nemocnice Saint-Vincent-de-Paul v Paříži dedramatizuje těhotenství po 35 letech, které jsme si zvykli označovat jako „pozdní". Je mj. autorem knihy Štěstí být matkou - těhotenství po 35 letech. Aniž by bagatelizoval rizika a nebezpečí spojená s pozdním těhotenstvím, přimlouvá se za to, aby se lékaři i veřejnost přestali na tyto ženy dívat jako na nezodpovědné hazardérky, které si napřed chtěly „užít" a dítě řeší za pět minut dvanáct. Dodává, že starší těhotné jsou pečlivě sledovány a je paradoxem, že větší počet novorozenců s Downovým syndromem je zaznamenán u mladších rodiček.
Podobný pohled na „staré" matky nabízí britský lékař Daniel Sokol, který přednáší etiku na Imperial College London. Ve své analýze pro zpravodajský server BBC News potvrzuje, že starší matky se musí setkávat s velkým množství předsudků. Přitom je na světě spousta dětí, které své rodiče prakticky vůbec nepoznaly, protože jim brzy zemřeli. „A co mladé matky v zemích, kde je válka, objevují se nemoci, případně se stane něco, kvůli čemu matka neuvidí své dítě dospělé?" ptá se britský odborník.
Diskuze