Jak se izolace dítěte projevuje?
Socializace dítěte začíná prvním rokem mateřské školy a o přátelství můžeme mluvit zhruba od 1. třídy. Izolace dítěte se proto projeví už v mateřské školce. V takovém případě dítě před odchodem do školky pláče, má problémy se vyjádřit ve skupině dětí, jeví se jako nesmělé.
Potřebuje povzbuzení, aby samo vyhledávalo kontakt s dětmi a je třeba ho neustále tlačit k tomu, aby pozdravilo, a hlavně aby se vyjádřilo – a to nejen ve školce, ale i doma.
Co když dítě, které mělo přátele, náhle přejde do izolace?
Scénář je následující – vztahy s kamarády fungují, jak mají, a najednou následuje náhlý rozkol. To se většinou týká dívek. Konflikty mezi kamarádkami mohou narůst do obrovských rozměrů, a to už na 1. stupni ZŠ.
Dívky mají tendenci uzavírat jednostranná přátelství a jeho konec vnímají jako zradu a cítí se opuštěné. Potřebují se mezi sebou hodnotit a srovnávat.A často jsou schopny krutých verbálních útoků.
Tento problém se tolik netýká chlapců, kteří jsou více otevření přátelství ve skupině, což je dáno i jejich koníčky – např. fotbal více utužuje kolektivní vazby.
Jak poznat nesmělost?
Nesmělé dítě se jen obtížně odpoutává od svých rodičů. Může se jednat o dítě, které odmítá kontakt s ostatními dětmi, nechce přespávat u kamarádů, slavit narozeniny… Problémy a nedorozumění může způsobovat i jazyková bariéra, např. u dětí z jiného jazykového prostředí nebo u dětí, které ještě úplně správně nemluví. Např. ve školce si dítě neumí říct o hračku a buď se od kolektivu izoluje, nebo přejde k agresivitě.
Nesmělost souvisí i se vztahy v rodině. Tam, kde se málo komunikuje, není zvykem vyjádřit svá přání a názory. Dítě, které vidí, že rodiče mají s komunikací problémy, převezme stejný model chování.
Když si rodiče ničeho nevšimnou
Rodiče jsou často překvapeni, když zjistí, že dítě, které je doma veselé, je ve škole uzavřené a nemá žádné kamarády. Samotářské dítě se doma cítí v bezpečí. Ale když se ocitne samo, bez rodičů, je bezradné a neví si rady, protože nikdy nezažilo pocit samostatnosti. Dítě o tomto problému nechce mluvit, aby nezklamalo rodiče a nepřidělávalo jim starosti.
Jak mohou rodiče dítěti pomoci?
Čas od času se mohou zeptat, jak se jmenují jeho kamarádi, zda si s nimi dítě hrálo, zda má chuť je pozvat domů. Rodiče se mohou přeptat i ve školce nebo škole: mluví dítě ve třídě, hlásí se? Mohou dítěti navrhnout skupinové aktivity – různé kroužky a hry. Také skaut pomůže dítě vtáhnout do kolektivu.
Konzultace s psychologem může odblokovat problém, který by se v budoucnu mohl zvětšovat. Nevýhoda je, když se rodiče z profesních důvodů musejí často stěhovat. To má negativní dopad na dítě, které zažívá stále nové a nové rozchody. Tato situace je obtížná i pro děti, které jinak se socializací žádný problém nemají.
Jaké následky má dětství bez přátel?
Následky se v dospělosti mohou projevit jako málomluvnost, deprese, zábrany a stavy úzkosti.
A co když ho ostatní nezajímají?
To je případ dětí s nadprůměrnou inteligencí. Intelektuálně převyšují své okolí, duševně jsou napřed, což vede k nedorozuměním s ostatními.
I v takovém případě je ale třeba přesvědčit dítě, aby neodmítalo kontakt se svými vrstevníky a naučilo se s nimi komunikovat. Je nutné mu vysvětlit, že komunikaci se lze naučit.
Co když dítě preferuje kontakt s dospělými?
Nemusí se jednat o vyloženě nadprůměrné děti, i když často patří k nejlepším ve třídě. Není normální, pokud dítě tráví veškerý čas s dospělými. Dítě, které se necítí dobře se svými vrstevníky, preferuje společnost dospělých, ale skrývaní tohoto problému ho stojí hodně sil. Je dobré řešit tuto situaci co nejdřív, aby později nepřerostla ve vážnější problém.
Diskuze