Kdo je vlastně pokrytec
Pokud zrovna člověk není supermodel nebo supermodelka (nebo tzv. „správnej chlap“), existuje docela vysoká šance, že by na úvodem avizovanou otázku odpověděl možností číslo dvě – upřednostňováním vnitřní krásy. Kdejaký cynik by pak na to přirozeně zareagoval jedovatou poznámkou ve smyslu: „kdo krásy moc nepobral, ten se holt musí schovávat za takový kecy“. A kdejaký cynik v tom může mít pravdu, pozor na to. Je úplně dobře možné, že člověk něco tvrdí a něco zcela jiného činí. Ale bylo by scestné věřit tomu, že nikdo nikdy vnitřní krásu doopravdy nepovažoval za důležitější nebo že vnitřní krása je něco smyšleného. Nebudu zde ale taky nikoho odsuzovat za to, že se mu líbí víc tělo než duše, jenom je prostě potřeba umět rozlišit, kým skutečně jste, a nehrát si na opak.
Podstata krásného bytí
Co ale potom vlastně je ta „vnitřní krása“? Není to něco, co se dá koupit nebo naučit, není to technika mluvení, není to způsob chování, zkrátka nic navenek a nic formálního. Nemá to systém a pravidla a proto byste jen těžko hledali smysluplnou vědeckou studii na dané téma. Ale přesto se s tím prakticky každý setkal a setkává a pociťuje to, i když se může rozhodnout to potlačit někam do podvědomí. Nejjednodušší způsob, jak to popsat, je asi tento: vnitřní krása je způsob bytí. A bytí není chování – bytí je to, co a kdo jste nezávisle na tom, co říkáte nebo děláte nebo vlastníte nebo kam a ke komu patříte. Nejblíže to má pojmům osobnost nebo povaha, ale je to víc než to a je to základnější, protože bytí máte i po ztrátě paměti nebo ve změněném stavu vědomí. Vnitřní krása je tedy postavená na vašem vztahu s vámi samými a se světem obecně, na vaší životní filozofii a na tom jak sebe a svět vnímáte a prožíváte.
Jak se zušlechtit zevnitř
Přirozeně nejdřív zapomeňte na make-up. Make-up v angličtině znamená vymyslet si něco, co není pravda, tedy předstírat. Make-up vaši vnitřní krásu neakcentuje, jen ji překrývá a stíní, schovává vás. Tedy alespoň pokud je u vás make-up úmyslný klam postavený na strachu z vlastní nedostatečnosti. Strach je přitom vnitřní a opravdový, je ve vás, stejně jako zlý úmysl přetvářky, a obojí je ošklivé. Upřímnost a sebeúcta plynoucí z hrdého a zároveň pokorného nošení vlastního obličeje jsou naopak krásné. Na druhou stranu pokud máte sebeúctu a nic neskrýváte, pak ať si dáte na obličej nebo na sebe cokoli co se vám líbí, bude to ozdoba. Nejde zkrátka vůbec o zevnějšek, jde jen o vnitřek. Zdravé a konstruktivní vlastnosti jsou krásné samy o sobě a vyzařují navenek. Přijdou lidem tím krásnější, čím citlivější na dané vlastnosti ti lidé jsou. Prázdným lidem se budou líbit prázdní lidé, to ano, ale to je jejich škoda, ne vaše. Dejte si ale pozor na úzkoprsý moralismus – vlastnosti nejsou krásné, protože jsou morální, vlastnosti jsou krásné, protože jsou přirozené. Úzkoprsost je jednou z nejošklivějších vlastností, protože lidskou přirozenost dusí. Buďte zkrátka tím, čím jste, a budete pak přitažliví všem těm, kteří vám za to stojí.
Diskuze