Nemocenská od 1.1.2009
Nemocný zaměstnanec má nárok na nemocenské dávky od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti až do konce pracovní neschopnosti, které budou vyplácet okresní či městské správy sociálního zabezpečení.
Od 4. dne do 14. dne pracovní neschopnosti bude zaměstnavatel zaměstnanci vyplácet náhradu mzdy – ovšem jen za pracovní dny a dny placených svátků (při nařízené karanténě od 1. dne). Na první 3 dny pracovní neschopnosti dostane nemocný zaměstnanec od zaměstnavatele neplacené volno.
Kolik stojí nemocenská?!
Nemocenské dávky budou podle zákonem předepsaných pravidel propočítávat pracovníci správy sociálního zabezpečení a peníze vyplatí nemocnému zaměstnanci do měsíce od dne, kdy od zaměstnavatele obdrží doklad o pracovní neschopnosti.
Způsob vyplácení nemocenských dávek
Zaměstnanec, který je na nemocenské, si může zvolit způsob výplaty dávky - buď uvedením účtu u peněžního ústavu nebo platbou v hotovosti (tj. poštovní poukázkou).
Nemocenská znamená klidový režim!
Zákon umožňuje snížení nebo odnětí nemocenského. Snížit nebo odebrat nemocenskou lze, pokud osoba, která je v dočasné pracovní neschopnosti, nedodržuje léčebný režim. O sankci formou odnětí nebo snížení nemocenské vydává rozhodnutí správa sociálního zabezpečení.
Na nemocenskou nemáte nárok, pokud se zjistilo, že:
- jste měli v úmyslu vylákat nemocenské
- jste si úraz způsobili ve rvačce
- jste na nemocenské (způsobili jste si úraz) následkem své opilosti nebo zneužití omamných látek
- jste spáchali úmyslný trestný čin
Pracovní úraz
Pokud zaměstnanec utrpí úraz při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, odpovídá za vzniklou škodu jeho zaměstnavatel. Zaměstnavatel musí evidovat všechny pracovní úrazy, které následně hlásí inspektorátu bezpečnosti práce a samozřejmě pojišťovně.
Zákoník práce ukládá povinnost každému zaměstnavateli, který zaměstnává více než jednoho zaměstnance, odvádět příslušné pojišťovně pojistné pro případ škody vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
Pojištění se vztahuje na škodu vzniklou zaměstnancům při pracovních úrazech nebo nemocích z povolání, na věcnou škodu, bolestné, ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením, náhradu za ztrátu na výdělku. Poškozenému zaměstnanci náleží také jednorázová náhrada za bolest nebo i za ztížení společenského uplatnění.
Diskuze