Velikonoční ostrovy tvoří sopky a několik menších ostrůvků
Velikonoční ostrov je tvořen třemi sopkami - jsou to Manga Terevaka, Poike (tvoří východní poloostrov) a Rano Kau. Díky geologickým procesům se výše uvedené sopky spojily lávovými potoky a daly ostrovu jeho charakteristický trojúhelníkovitý tvar. Nejvyšším bodem je vrchol sopky Manga Terevaka – ten je ve výšce 507 metrů nad mořem. Polynéský název ostrova je Rapa Nui (Velká země) nebo Te Pito O Te Henua (Pupek světa).
Hlavním městem je Hanga Roa. Celkově žije na Velikonočních ostrovech přibližně 3800 obyvatel, z čehož 60% tvoří Rapa Nui, 39% Evropané a Mestici. Zbylé jedno procento tvoří Indiáni. V okolí ostrova se nachází několik menších ostrůvků (Motu Iti, Matu Kau Kau, Motu Nui, Motu Tautara, Motu Marotiri), které patří k Velikonočnímu ostrovu. Celkově se Velikonoční ostrovy rozkládají na ploše 163 kilometrů čtverečních. Oficiálně patří k Chile. Své jméno získaly Velikonoční ostrovy podle svého objevení - to bylo na Velikonoce roku 1722.
Záhadné sochy moai
Na Velikonočním ostrově nalezneme celkem 887 zvláštních soch zvaných moai, které jsou dodnes zahaleny tajemstvím. Jediné, co se doposud podařilo zjistit, tak to, že sochy vznikly na úpatí kráteru Rano Raraku. Sochy mají nadměrné rozměry, některé z nich jsou vyšší než 12 metrů a váží více než 90 tun. Zvláštností je kromě velikosti i vzhled soch - nemají nohy, ale pouze naznačené tělo a propracovanou hlavu. Některé sochy mají na hlavě jakýsi „klobouk“ zvaný pukao, který je vyroben z červené horniny. Údajně je to styl účesu, který domorodí obyvatele nosili v dobách vzniku posledních soch.
Největší kolekce petroglyfů v celé Polynésii
Petroglyfy zobrazuji náboženské motivy (kult Ptačího muže, boha Tangata manu) nebo motivy z běžného života (mořské želvy, ryby, vulvy, apod.). Na Velikonočních ostrovech je přibližně 1000 lokalit, kde se petroglyfy vyskytují. Celkem je jich zdokumentováno více než 4000.
Diskuze