Dezertifikace: Pokryje naši zemi poušť?

Třetina povrchu země je pokryta pískem. Obdělávaná půda tvoří pouhou desetinu plochy a nejvíce je ohrožována právě dezertifikací, tedy postupem pouští.

Dezertifikace v minulosti

Pouště se dnes nacházejí i tam, kde byla ještě před několika tisíci let produktivní zeleň. Skalní kresby uprostřed Sahary zachycují hrochy a žirafy, což je důkazem neustálých změn klimatu. Tyto změny postupně vytlačily faunu i flóru a zbyla jen poušť. Postup pouště byl urychlen s příchodem člověka na zem. Odlesňování, vykořisťování přírodních zdrojů, to všechno jsou příčiny postupu.

Dezertifikace dnes

V posledních desetiletích nabrala dezertifikace hrozivé tempo. Za posledních 46 let zmizelo v celosvětovém měřítku čtyřicet procent úrodné půdy. V Súdánu postoupila poušť během sedmnácti let o sto kilometrů.
Indická poušť Thár se každoročně prodlužuje o další kilometr do okolních úrodných oblastí. Poušť Atacama se dokonce šíří rychlostí tří kilometrů ročně. Pouště se stále více přibližují k hustě obydleným oblastem a oblaka prachu a písku ztěžují lidem ve městech život. To platí nejen v Číně, Koreji a Japonsku, ale i v některých oblastech Severní Ameriky. Šířením pouští je dnes ve světě ohroženo třicet milionů čtverečních kilometrů. Bolívie má být zpoloviny pokryta pouští. Dezertifikace ohrožuje i populace v v nejchudších zemích světa. OSN nevylučuje konflikty o mizející přírodní zdroje.

Příčiny dezertifikace

Postup pouští je čím dál tím rychlejší a důvodem nejsou jen klimatické změny, ale především nešetrné zacházení s přírodními zdroji. Doba, kdy žil člověk v souladu s přírodou, je minulostí. Využívání přírodních zdrojů zintenzivnělo také spolu s rostoucí světovou populací.

Dezertifikace v Evropě

Dezertifikací je dnes postiženo i Španělsko, které trpí největším suchem za posledních 120 let. Řeky i jezera vysychají, ztráty na sklizni jsou obrovské. V důsledku sucha umírá mnoho rostlin a živočichů. Spotřeba vody je stále větší, hlavně na zavlažování půdy.

Jak dezertifikaci zastavit?

Tuto otázku si klade řada států. Diskutuje se o vybudování zelených hrází v Africe, Číně i dalších státech. Stromy a lesní valy by měly šíření pouště zabránit. Izraelci vysazují kaktusy, které mají velmi malou spotřebu vody. Egypťané investují do zavlažovacích projektů. Boj s dezertifikací však může být účinný jen tehdy, pokud spolu budou všechny státy spolupracovat.